22.1.2015 

Nejdůležitější není milost fyzického uzdravení, ale to, že Ježíš přináší spásu a přimlouvá se za nás – řekl papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Římský biskup dnes znovu zahájil slavení ranních eucharistií za účasti věřících římských farností.

V komentáři dnešního evangelia (Mk 3,7-12), které líčí, jak za Ježíšem přicházejí zástupy odevšad, papež podotkl, že Boží lid nachází v Pánu „naději, protože svým způsobem jednání a učení oslovuje jejich srdce, dotýká se srdce, protože má sílu Božího Slova.

„Lid to cítí a vidí, že v Ježíši se naplňují přísliby, že v Ježíši je naděje. Lidé byli poněkud otráveni způsobem, jakým podávali víru učitelé Zákona té doby, kteří nakládali na bedra mnohých spoustu přikázání, ale nedosahovali k srdci lidu. A když viděli a slyšeli Ježíše, Ježíšovy nabídky, blahoslavenství, cítili, že se v nich něco hýbe. Probouzel to v nich Duch svatý: jdi za Ježíšem!“

Zástupy lidí jdou za Ježíšem, aby byli uzdraveni. Hledají svůj prospěch. „Na začátku – poznamenal papež - nikdy nemůžeme následovat Boha s čistým úmyslem, vždycky trochu kvůli sobě a trochu kvůli Bohu. A cesta spočívá v očistě tohoto úmyslu. Lidé jdou, hledají Boha, ale hledají také zdraví, uzdravení. »A hrnuli se k němu, aby se ho mohli dotknout«, protože z něho vycházela síla a uzdravoval je.“
„Nejdůležitější však není, že Ježíš uzdravoval – vysvětloval dále František – to bylo znamení jiného uzdravení; ba ani to, že Ježíš pronášel slova, která se dotknou srdce – ačkoli to všechno jistě napomáhá setkání s Bohem. Nejdůležitější věc říká dnešní čtení z listu Židům (7, 25-8,6): »Ježíš je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.« - Ježíš – komentoval papež – přináší spásu a je přímluvcem. Toto jsou dvě klíčová slova.“

„Ježíš přináší spásu! Ona uzdravení, ona slova, která dosahují srdce, jsou znamením a začátkem spásy. Cesty spásy mnohých, kteří jdou za Ježíšem, aby mu naslouchali a prosili o uzdravení a potom se od Něho vrátí a cítí spásu. Je tedy u Ježíše to nejdůležitější, že uzdravuje? Nikoli, to není nejdůležitější. To že učí? To není nejdůležitější. Ale to že přináší spásu! On je Spasitel a my jsme od Něho spaseni. A to je nejdůležitější. To je síla naší víry.“

Ježíš vystoupil k Otci a „odtud se po všechny dny a chvíle za nás přimlouvá“.

„A to je aktuální. Ježíš u Otce, dává svůj život, vykoupení, ukazuje Otci rány, cenu spásy. A tak se Ježíš přimlouvá po všechny dny. A když jsme z nějakého důvodu trochu na dně, pamatujeme, že On za nás prosí a neustále se za nás přimlouvá. Často na to zapomínáme a říkáme si »Ježíš skončil, odešel do nebe, seslal nám Ducha svatého a je konec«. Nikoli! Nyní, v každé chvíli se Ježíš přimlouvá. »Pane Ježíši, smiluj se nade mnou.« Přimlouvá se za mne. Obracejme se k Pánu a prosme o tuto přímluvu.“

„Toto je ústřední bod,“ konstatoval papež, že totiž Ježíš je Spasitel a Přímluvce. Prospěje ti si to připomínat. Zástupy lidí majících onen čich naděje Božího lidu a očekávajících Mesiáše hledají v Ježíši zdraví, pravdu a spásu, protože On je Spasitel a jako Spasitel se dodnes, i v této chvíli za nás přimlouvá. Kéž je náš křesťanský život – zněla závěrečná papežova prosba – pokaždé více přesvědčen, že jsme byli spaseni a že máme Spasitele, Ježíše, který se přimlouvá po pravici Otcově. Pán, Duch svatý ať nám dá tyto věci chápat.“

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.