8.1.2016
Nemám zázračné recepty na kněžská povolání. Byl jsem jen vždycky otevřený pro ty, kdo přicházeli, a nikdy jsem je neposílal do kanceláře pro povolání. Když mladý člověk vnímá, že je pro biskupa své diecéze důležitý, rozhodování je pro něj snazší – říká biskup André-Joseph Léonard. Do 12. prosince byl primasem Belgie. S jeho odchodem do penze ztratila církev v Evropě jednoho z nejvýraznějších pastýřů.
O své zkušenosti se podělil v rozhovoru pro týdeník Famille Chrétienne. První otázka novinářky se týkala zázračného boomu kněžských povolání, k němuž došlo v bruselské arcidiecézi v době, kdy ji vedl. Během pouhých pěti let vzrostl počet seminaristů ze 4 na 55. Arcibiskup Léonard nedává jednoznačnou odpověď. Tvrdí jen, že důležité je jak rozlišování, tak i vstřícná otevřenost biskupa k povolaným i k tomu, co Duch svatý probouzí v církvi. Připomíná také, že má v této věci velkou zkušenost. Působil totiž 13 let jako profesor filosofie na univerzitě v Lovani a rektor univerzitního kněžského semináře.
Arcibiskup Léonard se vyjadřuje také k silné kontestaci, s níž se setkal nejprve jako biskup Namur a posléze i jako belgický primas. Ujišťuje, že jeho utrpení není ničím ve srovnání s tím, co museli snášet biskupové prvních staletí, nebo co zažívají dnes křesťané na Blízkém východě a v Asii. Připomíná, že evangelium samotné do značné míry znamená kráčet proti proudu. Kdo tedy zachovává věrnost učení církve, musí počítat s odporem a konflikty. Jak nicméně dodává, část věřících ráda přijila jeho jasné slovo a našla v něm posilu své křesťanské identity. Jiní vystupovali proti němu, protože jakkoli žijeme ve světě, který považuje svobodu za nejvyšší hodnotu, nelíbilo se jim, že biskup může myslet jinak než „všichni“.
V tomto kontextu arcibiskup Léonard neskrývá své rozpaky nad závěrečným dokumentem poslední synody. Třebaže v něm vidí mnoho obsahově dobrých pasáží, znepokojuje ho zachování dvouznačnosti v některých nejdelikátnějších otázkách. Od biskupů, kteří se synody účastnili, ví, že jde o úmyslné otevření témat k různým interpretacím. Někdejší belgický primas není také nakloněn návrhu, aby rozhodování v otázkách manželství a rodiny bylo delegováno na místní biskupy. Důsledky by podle něj byly skandální. Na západě by totiž došlo k rozvolnění morálky, znamenalo by to, že v bohatých zemích by se užívala jiná, mírnější kritéria. Rozhodnutí nyní leží na papeži Františkovi.
Arcibiskup Léonard mluví také o živém zájmu, jaký vyvolalo vyhlášení Roku milosrdenství. Jak však podotýká, jeho dobré prožití vyžaduje především osvícení svědomí. Abychom totiž mohli Boží milosrdenství přijmout, musíme si být vědomi vlastní nouze, toho, že milosrdenství skutečně potřebujeme.
V pasáži věnované aktuálním událostem, včetně pařížských útoků, arcibiskup Léonard poukazuje na potřebu vážného dialogu s muslimy na nejpodstatnějších témata, jako je interpretace slov Koránu o násilí, svoboda svědomí nebo možnost uzavřít manželství s vyznavačem jiného náboženství. Bez tohoto dialogu nás čeká střet civilizací, který bude dramatický – dodává emeritní belgický primas v rozhovoru pro týdeník Famille Chrétienne.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.