Rádio Vaticana

Papež: Naším vítězstvím je víra

14.1.2016

Víra vždycky vítězí, protože mění ve vítězství i prohru. Není však žádnou magií, nýbrž osobním vztahem k Bohu; nelze se ji naučit v knihách, je Božím darem, o který nutno prosit. Tak lze shrnout dnešní kázání papeže Františka při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Liturgické čtení z první knihy Samuelovy (4,1-11) vypráví o porážce Božího lidu Filišťany. Došlo k velkému krveprolití, lid ztratil všechno. „Co vedlo k této porážce?“ – ptal se papež na úvod a odpověděl: „Lid se vzdálil od Hospodina, zesvětštěl a uctíval idoly. Putoval do svatyně v Silo, ale jen z jakéhosi kulturního zvyku. Lidé ztratili synovský vztah k Bohu. Neklaněli se Bohu. A Hospodin je ponechal samotné. Dokonce Hospodinovu archu užili k bitvě ve snaze zvítězit jako by byla nějakou magickou věcí. „V Hospodinově arše – připomněl papež – byl uložen Zákon. Ten však oni nedodržovali a vzdálili se od něho. Neměli k Hospodinu osobní vztah.

Zapomněli na Boha, který je zachránil. A byli poraženi: 30 tisíc vojáků padlo, Hospodinova archa byla ukořistěna a dva Eliho synové, delikventní kněží vydělávající na lidu ve svatyni v Silo, byli zabiti. Byla to naprostá porážka,“ konstatoval papež. „Tak končí lid, který se vzdálí od Boha. Má svatyni, ale srdcem není u Boha, neumí se klanět Bohu. - Věříš v Boha, ale poněkud mlhavého a vzdáleného Boha, kterého nepouštíš do svého srdce a jehož přikázání nedodržuješ. A to je porážka!“ Naproti tomu dnešní evangelium (Mk 1,40-45) mluví o vítězství – pokračoval papež:

„Onehdy přišel k Ježíši jeden malomocný, který jej prosil na kolenou – tedy gestem adorace – a slovy: »Chceš-li, můžeš mne očistit« vyzývá Pána, jemuž říká: »Jsem zdeptán – každý malomocný byl zdrcen, protože nemohl vést běžný život, byl navždy odepsán a postaven stranou – ty však můžeš tuto porážku proměnit ve vítězství.« To je význam slov »chceš-li, můžeš mne očistit«. »Ježíš s ním měl soucit. Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: Chci, buď čistý!« (Mk 1,41). Takto jednoduše se tato bitva skončila za pár minut vítězstvím. Ta předchozí trvala celý den a skončila porážkou. Onen muž měl něco, co jej přimělo, aby přistoupil k Ježíšovi a tuto výzvu Mu představil. Měl víru!“

Apoštol Jan říká, že »vítězství, které přemohlo svět, je naše víra« (1 Jan 5,4). Naše víra vždycky vítězí – pokračoval papež:

„Víra je vítězství. Víra. Jako u tohoto muže: »Chceš-li, můžeš to učinit«. Poražení z prvního čtení se k Bohu modlili, přinesli si archu, ale neměli víru. Zapomněli ji. Tento muž měl víru a pokud se prosí s vírou, jak nám sám Ježíš řekl, dávají se hory do pohybu. Jsme schopní přenášet hory. Víra je toho schopna. Sám Ježíš nám řekl: »O cokoli budete prosit Otce ve jménu mém, dá vám. Proste a bude vám dáno, klepejte a bude vám otevřeno« (Jan 16,23; Mt 7,7). Avšak s vírou. A to je naše vítězství.“

Papež pak homilii končil prosbou:

„Prosme Pána, aby naše modlitba byla vždycky zakořeněna ve víře a rodila se z víry v Něho. Milost víry je dar víry. Nelze se ji naučit v knihách. Je to dar, který ti dává Pán, ale pros Jej: »Dej mi víru!«. »Věřím, Pane« - řekl jeden člověk, který prosil Ježíše o uzdravení syna a dodal: »Pomoz mé slabé víře« (Mk 9,24). Prosil s vírou a přišlo uzdravení. Prosme Pána o milost prosit s vírou, být si jisti, že o cokoli Jej prosíme, bude nám dáno; v oné jistotě, kterou nám dává víra. A to je naše vítězství: naše víra.“

Končil papež František dnešní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser