20.1.2016
Katecheze papeže Františka na gen. audienci, aula Pavla VI.
1 Petr 2,9-10
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Vyslechli jsme biblický úryvek, který letos provází reflexi Týdne modliteb za jednotu křesťanů, od 18. do 25. ledna, tedy tento týden. Tento úryvek z prvního listu sv. Petra byl vybrán lotyšskou ekumenickou skupinou, kterou pověřila Světová rada církví a Papežská rada pro podporu jednoty křesťanů.
Uprostřed luteránské katedrály v Rize je křtitelnice z 12. století, z doby, kdy bylo Lotyšsko evangelizováno svatým Maynardem. Tato křtitelnice je výmluvným znamením původu víry, který uznávají všichni křesťané Lotyšska: katolíci, luteráni i pravoslavní. Tímto původem je náš společný křest. Druhý vatikánský koncil praví: „Křest vytváří svátostné pouto jednoty mezi všemi, kdo se křtem znovu narodili“ (Unitatis redintegratio, 22). První list Petrův je určen první generaci křesťanů, které uvědomuje o obdrženém daru křtu a požadavcích, které z něho plynou. Také my jsme v tomto Týdnu modliteb zváni znovu toto všechno objevit, činit tak společně a překonávat svoje rozdělení.
Sdílet křest znamená, že všichni jsme hříšníky a potřebujeme být spaseni, vykoupeni a osvobozeni od zla. Tento první negativní aspekt nazývá první list Petrův „tmou“, když praví: „Bůh vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu“ (1 Petr 2,9). To je zkušenost smrti, kterou si osvojil Kristus a kterou ve křtu symbolizuje ponoření do vody, po kterém následuje vynoření, symbol vzkříšení k novému životu v Kristu. Když my křesťané říkáme, že sdílíme jeden křest, tvrdíme, že my všichni – katolíci, protestanti a pravoslavní – zakoušíme, že jsme povoláni z nelítostných a odcizujících temnot k setkání s živým Bohem, plným milosrdenství. Všichni totiž bohužel máme zkušenost egoismu, který plodí rozdělení, uzavřenost a pohrdání. Začít od křtu znamená znovu objevit pramen milosrdenství a zdroj naděje pro všechny, protože z Božího milosrdenství nikdo není vyloučen.
Sdílení této milosti vytváří mezi námi křesťany nerozlučný svazek, takže se mocí křtu můžeme všichni skutečně považovat za bratry. Jsme opravdu svatým lidem Božím, třebaže kvůli svým hříchům dosud nejsme lidem plně sjednoceným. Boží milosrdenství, které působí ve křtu, je mocnější než naše rozdělení. Tou měrou, v jaké přijímáme milost milosrdenství, stáváme se stále plněji Božím lidem a jsme uschopňováni hlásat všem Jeho podivuhodné skutky, počínaje právě svým jednoduchým a bratrským svědectvím jednoty. My křesťané můžeme hlásat všem sílu evangelia tím, že budeme společně prokazovat skutky tělesného a duchovního milosrdenství. A to je konkrétní svědectví jednoty mezi křesťany: protestanty, pravoslavnými a katolíky.
Drazí bratři a sestry, nám všem – křesťanům – se milostí křtu dostalo od Boha milosrdenství a stali jsme se součástí Jeho lidu. Všichni – katolíci, pravoslavní i protestanti – tvoříme královské kněžstvo a svatý národ. To znamená, že máme společné poslání, které spočívá v předávání obdrženého milosrdenství druhým, počínaje těmi nejchudšími a nejopuštěnějšími. Během tohoto Týdne modliteb prosme, abychom my všichni - Kristovi učedníci - nacházeli způsob, jak společně nést Otcovo milosrdenství do všech částí světa.
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.