31.1.2016
Reflektovat světové dění pouze z politického hlediska je bezútěšné a beznadějné. Avšak zatímco na jedné straně to začínají vnímat i ateisté a agnostici, tak na druhé straně je nemálo křesťanů, kteří si to neuvědomují a kloužou po šikmé ploše oné zvrácené askeze, jež se vzdává jediného nosného nadhledu, který nabízí Mesiáš z Nazareta. Taková cesta je však sebevražedná a to nikoli pouze pro vezdejší život, ale pro lidskou duši. Smysl světového dění nelze nahlédnout politicky, ba ani geopoliticky, neboť takové hledisko transcenduje svět pouze zdánlivě. A právě to je pokušení naší doby.
Tento klamný přesah se nabízí historicky jako důsledek epochálních změn, ke kterým došlo na počátku novověku. Sekulární pokušení uzavřenosti existovalo vždycky, ale bylo nevídaným způsobem akcelerováno, když se obeplutím zeměkoule roku 1522 ukázalo, že svět jakožto celek je dostupný lidské zkušenosti a podnikavosti. Možnost politického ovládnutí celého světa tak v novověku dostala zcela reálnou podobu a trojí Ježíšovo pokušení na poušti vyjevilo zcela nečekaně svůj prorocký význam. Vyhlídka globalizace politické moci je totiž přitažlivá nejenom individuálně, pro několik jednotlivců, majících potřebný finanční vliv, ale také kolektivně, pro různé skupiny lidí a lidskou společnost vůbec.
Po odvážném skutku portugalského mořeplavce Fernão de Magalhães bylo pokušení, které klade tento svět, posíleno také vynálezem dalekohledu a objevem, že Země je pouze jednou z planet (planétés je řecky „toulavá hvězda) obíhající kolem Slunce v nedozírném a nepřístupném vesmíru. Pojem nekonečna tak přestal být pouze vlastností neviditelného Boha a stal se smyslovou zkušeností, kterou umožnila lidská kreativita a která v obecném povědomí začala nábožensky konkurovat nekonečnému Bohu Stvořiteli a zároveň člověka odcizovat člověku samému.
Obě tyto zkušenosti nevídaného rozšíření lidského umu a lidské moci stojí na počátku stále se prohlubující teoretické i praktické dezorientace v křesťanské civilizaci a souvisí také s pokleslým vnímáním víry jakožto Boží milosti. Materialismus, který dostal dimenze nekonečna, masová komunikace, která je stále nepřehlednější, a zpupné ambice lidského umu, který nemá úctu před ničím, vyvolávají kolektivní dojem, že člověk může skutečně všechno. Adamovo pokušení popsané v Bibli tak nabývá konkrétních obrysů. Zapomíná se však, že toto pokušení nemá lidský původ.
Zásadní blud duchovního zesvětštění spočívá v záměně náboženského nahlížení reality za nahlížení politické. Tím je otevřena cesta ke konfliktu mezi lidmi podle přání vládce tohoto světa, který je otcem lži a vrahem od počátku. Nebude-li tento společný nepřítel lidí vzat v úvahu při politické organizaci lidstva, nemůže se globalizace lidsky vydařit. Vyústí však ve velikonočním tajemství ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tedy koncem světa a návratem jeho Spasitele.
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.