Být lidem, který pamatuje své navštívení Bohem

14.2.2016 

Promluva papeže před Anděl Páně, Ecatepec – Mexiko.

Drazí bratři,
V prvním čtení této neděle Mojžíš dává lidu jednu radu. Ve chvíli sklizně, hojnosti a prvotin nezapomínej na svůj původ, nezapomínej odkud pocházíš. Díkůčinění se rodí a roste v člověku a v lidu, který je schopen si pamatovat. Má svoje kořeny v minulosti, která mezi světlem a temnotou zrodila přítomnost. Ve chvíli, kdy můžeme děkovat Bohu, protože země vydala svoje plody a chléb, Mojžíš vybízí svůj lid, aby pamatoval na obtížné situace, jimiž musel projít, a vyjmenovává je (srov. Dt 26,5-11).

V tento sváteční den, v tento den můžeme slavit, jak dobrý k nám byl Pán. Děkujme za příležitost, že jsme se zde shromáždili, abychom prezentovali Dobrému Otci prvotiny našich dětí a vnuků, našich snů a plánů. Prvotiny našich kultur, našich jazyků a tradic. Prvotiny našeho nasazení…

Každý z vás musel dlouho putovat, než sem došel! Museli jste hodně ujít, abyste z tohoto dne učinili svátek, skutek milosti! A kolik jen ušli druzí, kteří přijít nemohli, ale díky nimž jsme my mohli jít dál.

Dnes chceme podle Mojžíšovy rady pamatovat jako lid, chceme být lidem, který chová v živé paměti přejití Boha přes Jeho Lid a v Jeho Lidu. Chceme vidět svoje děti a vědět, že zdědí nejen zemi, jazyk, kulturu a tradici, ale také živý plod víry, která připomíná přejití Boha touto zemí. Jistotu Jeho blízkosti a solidarity. Jistotu, která nám pomáhá pozvednout hlavu a s živou touhou očekávat jitro.

Připojuji se k vám v této vděčné vzpomínce, v této živé vzpomínce na přejití Boha v našem životě. Když vidím vaše děti, nemohu necitovat slova, která bl. Pavel VI. adresoval mexickému lidu: „Křesťan nemůže neprokazovat svoji solidaritu při řešení situace těch, kterým se ještě nedostalo chleba kultury nebo příležitost k poctivé práci [...] nemůže zůstat netečným, když nové generace nenacházejí cestu k uskutečnění svých legitimních očekávání.“ A pokračuje výzvou, aby „stál vždycky v první linii každého úsilí o zlepšení situace těch, kteří trpí nouzí“, a viděl „v každém člověku bratra a v každém bratru Krista“ (Rozhlasové poselství k mexickému lidu v den 75. výročí korunovace P. Marie Guadalupské, 12. října 1970).

Rád bych vás dnes vyzval, abyste stáli v první linii, byli podnikaví ve všem, co může pomoci učinit z této požehnané mexické země zemi příležitostí, odkud není třeba emigrovat kvůli snění; kde není zapotřebí snášet vykořisťování kvůli práci; kde není třeba činit z beznaděje a bídy mnohých oportunismus některých.

Zemi, která nemusí oplakávat muže a ženy, děti a mladé lidi, kteří jsou deptáni rukama obchodníků se smrtí. Tato země má příchuť Guadalupské Matky, která nás v lásce stále předchází. Jí povězme od srdce:

Svatá Panno, „pomáhej nám vydávat zářivé svědectví společenství, služby, vroucí a velkodušné víry, spravedlnosti a lásky k chudým, aby radost evangelia dospěla až na kraj světa a žádná periferie nebyla beze světla“ (Evangelii gaudium, 288).

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.