Rádio Vaticana

Milosrdenství a služba

12.3.2016

Katecheze papeže Františka na mimořádné gen. audienci, nám. sv. Petra

(Jan 13,12-14)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Blížíme se k slavnosti Velikonoc, ústřednímu tajemství naší víry. Janovo evangelium, které jsme slyšeli, vypráví o tom, jak Ježíš ještě předtím než pro nás zemřel a vstal z mrtvých, učinil něco, co se hluboce zapsalo do paměti účedníků: umyl jim nohy. Gesto bylo tak nečekané a šokující, že jej Petr nechtěl přijmout. Chtěl bych se zastavit u závěrečných Ježíšových slov: „Chápete, co jsem vám udělal? Jestliže jsem vám tedy umyl nohy, já, Pán a Mistr, máte také vy jeden druhému umývat nohy“ (Jan 13,12.14). Takto Ježíš svým učedníkům ukazuje, že služba je cestou, jak žít víru v Něho a dosvědčovat Jeho lásku. Ježíš na sebe vztáhnul obraz „Božího Služebníka“, jak jej podal prorok Izaiáš. On, který je Pánem, se činí sluhou!

Umytím nohou apoštolů Ježíš zjevil způsob, jakým s námi jedná Bůh, a dal příklad toho, co znamená „nové přikázání“ (Jan13,34) milovat se navzájem jako On miloval nás tím, že položil svůj život za nás. Samotný Jan to píše ve svém prvním listě: „Z toho jsme poznali Lásku: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit život za své bratry [...] Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy“ (1 Jan 3,16.18).

Láska je tudíž konkrétní služba, kterou si prokazujeme navzájem. Láska nejsou slova, ale činy a služba! Skromná služba konaná mlčky a ve skrytu, jak řekl sám Ježíš: „ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice“ (Mt 6,3). To znamená dát k dispozici dary, jimiž nás obdařil Duch svatý, aby mohlo společenství růst (srov. 1 Kor 12,4-11). Vyjadřuje se také sdílením materiálních dober, aby nikdo nebyl v nouzi. Sdílení a oddanost vůči tomu, kdo se ocitl v nouzi, je životní styl, který Bůh vštěpuje jako autentickou cestu lidskosti také mnohým nekřesťanům.

A nakonec nezapomeňme, že umytím nohou učedníků a pobídnutím, aby jednali stejně, nás Ježíš vyzval rovněž ke vzájemnému vyznávání vlastních nedostatků a k modlitbě za sebe navzájem, abychom si uměli ze srdce odpustit. V této souvislosti pamatujme na slova svatého biskupa Augustina, který napsal: „Neodmítej, křesťane, jednat tak, jak jednal Kristus. Když se totiž tělo sklání k nohám bratří, také v srdci se zažíhá anebo sytí, pokud tam již byl, cit pokory. Odpouštějme si navzájem svá pochybení a modleme se navzájem za svoje viny a tak si v určitém smyslu budeme vzájemně umývat nohy“ (In Joh 58,4-5).

Láska, dobročinná láska je služba. Je mnoho lidí, kteří svůj život tráví ve službě druhým. Minulý týden jsem obdržel dopis s poděkováním za Rok milosrdenství. Dotyčná mne žádala o modlitbu, aby se mohla více přiblížit Pánu. Tato osoba žila péčí o svoji maminku a bratra, starou maminku upoutanou na lůžko, ale svěží duchem, a postiženého bratra na vozíku. Celý život této osoby spočívá ve službě. To je láska. Když zapomeneš na sebe a myslíš na druhé, to je láska. A Pán, který umyl nohy učedníků, nás učí, abychom byli služebníky jako byl On služebníkem každého z nás.

Drazí bratři a sestry, být milosrdní jako Otec tedy znamená následovat Ježíše na cestě služby.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV