4.6.2016 

Papež František promluvil v pátek vpodvečer na mezinárodní konferenci soudců a odborníků, kteří se specializují na trestný čin obchodování s lidmi a organizovanou trestnou činnost. Konferenci pořádala Papežská akademie věd na toto téma již po třetí. Prvního se ve Vatikánu účastnili před dvěma roky (2.10. 2014) představitelé různých náboženských vyznání a druhého loni (21.7.2015) primátoři několika světových metropolí. Na letošním setkání soudců, státních zástupců a dalších představitelů orgánů činných v trestním řízení v letohrádku Pia IV. ve Vatikánských zahradách, kde sídlí Papežská akademie věd, pronesl Petrův nástupce asi půl hodinovou promluvu, v níž mimo jiné řekl:

„Církev, která následuje Krista, ačkoli se říká, že by se do politiky míchat neměla, je povolána se nasadit a míchat se do „velké“ politiky! Protože, jak řekl Pavel VI., politika je jednou z nejvznešenějších forem lásky a charity.“

„Obchod s lidmi a nové formy otroctví, jako nucené práce, prostituce, obchod s lidskými orgány, drogami a organizovaný zločin - jak prohlásil můj předchůce Benedikt XVI. i já při různých příležitostech – jsou zločinem proti lidskosti ve vlastním slova smyslu a jako takové musí být klasifikovány a trestány národními i mezinárodními zákony“ – vysvětlil dále papež.

„Někdo by se mohl domnívat, že akademie by se měla pohybovat spíše na poli čistých věd a spíše teoretických úvah. A to zajisté odpovídá osvícenské koncepci toho, čím by měla být akademie. Akademie však musí mít kořeny a to v konkrétní realitě, protože jinak jí hrozí, že bude podněcovat tekutou reflexi, která se vypaří a bude k ničemu. Tento rozvod mezi ideou a realitou je zřejmým kulturním fenoménem minulosti a má svůj dopad.“

Papež ocenil nasazení soudců, jejichž povoláním je – jak řekl – počínat si svobodně:

„Soudci, státní zástupci a prokurátoři svobodní? Od čeho? Od nátlaku vlád; svobodní od soukromých institucích a přirozeně svobodní od »struktur hříchu« - svobodní od organizovaného zločinu. Vím, že jste vystaveni nátlaku, vyhrůžkám a že být dnes soudcem, státním zástupcem a prokurátorem, znamená riskovat vlastní život! Odvaha těch, kdo i přesto nadále svobodně vykonávají svoje soudcovské poslání si proto zasluhuje uznání. Bez této svobody se státní soudní moc zkazí a plodí zkaženost.“

Papež František pak citoval článek z rezoluce OSN o cílech udržitelného rozvoje vybízející 193 signatářských států k přijetí „okamžitých a účinných opatření k vymýcení nucených prácí, skoncování s moderními formami otroctví a s obchodováním s lidmi a dosáhnout zákazu a odstranění nejhorších forem dětské práce, včetně náboru a využívání dětských vojáků, a do roku 2025 odstranit dětskou práci ve všech jejích formách“ (čl.8.7). „Je proto nutné – řekl Petrův nástupce – generovat transverzální a vlnovitý pohyb, »dobrou vlnu«, která obejme celou společnost odshora dolů a naopak, od periferie do středu a naopak, od leaderů po společenství, a od národů a veřejného mínění až k nejvyšším řídícím úrovním.“

„Papežská akademie věd se tímto svoláním soudců ve shodě s mandátem OSN snaží spolupracovat podle míry svých možností. Je třeba poděkovat státům, které prostřednictvím svých velvyslanců při Svatém stolci aktivně spolupracovaly, nezůstaly indiferentními nebo svévolně kritickými, ale aktivně se přičinily o uspořádání tohoto summitu. Velvyslance, kteří nepociťovali tuto nezbytnost anebo si nad tím umyli ruce popřípadě se domnívali, že to zas není až tak potřebné, očekáváme na příštím setkání,“

dodal s úsměvem papež do potlesku zúčastněných. Potom nastínil, jak rozumí funkci trestního práva: „Zjednat spravedlnost – řekl – neznamená ukládat nějaký samoučelný trest, nýbrž poskytnout pachatelům výchovu a otevřít před nimi naději opětovného zařazení do společnosti.“

„Na tom se zakládá také důrazný postoj církve odmítající trest smrti. Jeden teolog mi říkal, že v koncepci středověké a post-středověké teologie byl trest smrti spojován s nadějí, s níž byl odsouzený »svěřován Bohu«. Doba se změnila a takto dále postupovat nemůžeme. Ponecháváme na Bohu, aby zvolil tento okamžik. Existuje naděje na znovuzačlenění do společnosti: »Ani vrah není zbaven své osobní důstojnosti, kterou mu zaručuje sám Bůh« (Jan Pavel II., Evangelium vitae, 9). A toto delikátní spojení spravedlnosti a milosrdenství je přípravou na toto znovu začlenění.“

V závěru papež František poukázal na blahodárné působení ženy v nápravně-výchovných zařízeních, jak si povšiml během svých návštěv v italských věznicích a doporučil tuto italskou zkušenost širší pozornosti, protože „žena má pro téma výchovy a znovuzačlenění odsouzených do společnosti výjimečný cit a zvláštní takt.“

Mezi sedmi desítkami pozorovatelů přijali pozvání také dva zástupci České republiky – místopředseda Ústavního soudu ČR prof. JUDr. Jaroslav Fenyk a předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. Michal Mikláš, které doprovází rovněž velvyslanec ČR při Svatém stolci JUDr. Pavel Vošalík. Během rozhovoru, který poskytli Vatikánskému rozhlasu před budovou Akademie ve Vatikánských zahradách, jak pro posluchače nezaměnitelně dokumentují ptačí hlasy v podkresu, vyslovili uznání Svatému otci za svolání takto mimořádné schůzky. Rozhovor Johany Bronkové s prof. Jaroslavem Fenykem a JUDr. Michalem Miklášem si můžete vyslechnout v níže přiloženém souboru.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.