Papežská akademie pro život varuje před editací genomu lidských embryí

9.8.2017 

Časopis Nature před několika dny informoval o tom, že skupina vědců na oregonské univerzitě uspěla v modifikaci dědičné informace lidských embryí, jejíž cílem je zabránit některým vrozeným genetickým onemocněním. Embrya, použitá při pokusu a získaná od dárců pomocí reklamy a sdělovacích prostředků, byla posléze zničena jako „genetický materiál“. Terapeutické cíle ovšem neospravedlňují skutečnost, že se z lidských bytostí, jakkoli mikroskopických a v počáteční fázi života, dělají pokusní králíci, reagovala Katolická univerzita v Miláně. Pokud se jménem vědy a výzkumu vytvoří a zničí byť jediný lidský život, objevuje se v našen mravním svědomí vážná a stěží zacelitelná trhlina. Jakmile bude jednou otevřena cesta ke genetické manipulaci, již nebudeme moci zabránit projektům transformace budoucích generací podle určitých přání, očekávání a genetických experimentů, zdůrazňuje tiskové prohlášení Bioetického střediska milánské Katolické univerzity. Vatikánský rozhlas hovořil s genetikem téhož akademického pracoviště a členem Papežské akademie pro život, o. Robertem Colombem:

“Cílem pokusu je vyvinout techniku, která by usilovala o korekci chybné dědičné informace, která je příčinou některých genetických onemocnění. Jde o poslední hranici genetického inženýrství – takzvanou genetickou editaci, jakýsi řez a opětovné spojení lidského DNA. Ten se však nemusí povést přesně a ve správném bodě, což může buňkám lidského těla způsobit vážné problémy.“

Je to tedy metoda, jak vyrobit dítě na objednávku podle vlastních přání a představ?

“Myslím, že něco takového je zcela nepravděpodobné, protože změnit vnější vzhled člověka je mnohem složitější než pokus o nápravu jedné genetické vady. Tyto techniky se tedy vyvíjejí k takzvané zárodečné genové terapii, přičemž ale vzbuzují dva zásadní a závažné etické problémy. Prvním je skutečnost, že jakákoli genetická modifikace zárodečných buněk nebo embryí v raném stádiu vývoje se pak přenáší na případné další generace, a to i v případě neúspěšného zásahu. Trvá tedy riziko, že daná technika vnese nevratné změny, zaviněné vedlejšími účinky, ačkoli autoři posledních pokusů tvrdí, že toto riziko se výrazně snížilo.“

Je také nutné zdůraznit, že pokusy probíhaly na lidských embryích, která byla poté zničena…

“A v tom spočívá druhý etický problém. Jak prohlašuje vedoucí vědeckého týmu, mnoho desítek lidských zárodků bylo udržováno při životě pouhých několik dní a poté bylo zničeno, protože nikdo neměl v úmyslu implantovat je do ženské dělohy. Úmyslným a záměrným vytvořením lidských osob s genetickou vadou, na jejichž genomu se poté provádějí pokusy, a jejich následným zničením, se naprosto nepřijatelně manipuluje s lidským životem. Takový postup není hoden jakéhokoli biologického či lékařského výzkumu, který se k člověku a lidstvu staví zodpovědně, jak už v letech 1987 a 2008 poukázaly instrukce Donum Vitae a Dignitas Personae, vydané Kongregací pro nauku víry.“

Jak se k takovému výzkumu staví politika?

“Ve Spojených státech amerických nelze tyto pokusy provádět za podpory veřejných financí. Jejich uskutečňování z nestátních fondů ovšem není zakázáno, ale ekonomická stránka přeci nemůže ospravedlňovat jejich konání! Je nutné, aby se politika zajímala o důstojnost pokusného subjektu, kterým je v tomto případě člověk jako my, v počáteční fázi svého vývoje. Úlohou politiky by měla být obrana nejslabších jedinců – zde tedy lidských embryí. Skutečnost, že po prvních pokusech v Číně nyní k něčemu obdobnému přistoupili vědci ve Spojených státech amerických, není povzbuzující, protože se tak rozšiřuje pole eticky nepřijatelného experimentování.“

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2017 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.