Rádio Vaticana

Svatý otec k trapistům: Kontemplativní život je výrazem lásky k Bohu

23.9.2017

„Děkuji Pánu za nenahraditelnou přítomnost mnišských komunit, které jsou ustavičnou pobídkou ku hledání „toho, co pochází shůry“, aby bylo možné ve správné míře žít pozemskými skutečnostmi“ - řekl Svatý otec účastníkům generální kapituly trapistického řádu, tedy cisterciáků přísné observance (zkratka O.C.S.O.); řádu, který vznikl reformou cisterciáckého řádu v roce 1664 ve Francii, působí ve 171 klášteru čtyřech kontinentů (Evropa – 95, Amerika – 35, Afrika – 22, Asie – 17, Blízký východ – 2). Celkem 1631 mužů a 1534 žen. U nás je mužský klášter v Novém Dvoře (mezi Plzní a Karlovými Vary) a ženský v Poličanech u Křečovic.
V Klementinském sále Apoštolského paláce se sešlo 230 mnichů a mnišek. Svatý otec poukázal na tři požadavky mnišského života v dnešní době: ustavičnou modlitbu, střídmost a jednotu v lásce. „Váš kontemplativní život je výrazem vaší lásky k Bohu a odrazem lásky, jež objímá celé lidstvo,“ řekl:

„Nejde o nějakou »profesionálnost« v negativním smyslu slova, nýbrž o zamilovanost do modlitby, takže věrnost praktikám a normám, které ji regulují a udávají její směr, není účelem, nýbrž prostředkem růstu osobního vztahu s Bohem. Takto se stanete učiteli a svědky, kteří přinášejí Bohu oběť chvály a přimlouvají se za potřeby a spásu lidu. Zároveň jsou vaše kláštery privilegovaným prostorem pravého pokoje a ryzího štěstí, které může darovat jedině Bůh, naše bezpečné útočiště.“

Již od počátku se cisterciáci přísné observance vyznačují velikou střídmostí života – pokračoval Svatý otec – a to v přesvědčení, že jde o důležitou pomůcku umožňující soustředit se na podstatné a snadněji dosáhnout radosti ze snubního setkání s Kristem. Tento prvek duchovní a existenciální jednoduchosti si ponechává veškerou svoji svědeckou hodnotu právě v dnešním kulturním kontextu, který příliš často vede k tužbě po prchavých dobrech a vykonstruovaných iluzorních rájích.

„Tento životní styl favorizuje také vaše vztahy v klášteře, uvnitř i navenek. Nežijete jako poustevníci (eremité) v komunitě, nýbrž jako mniši (cenobité) v jakési zvláštní pustině. Bůh se zjevuje ve vaší osobní samotě, jakož i v solidaritě, která vás pojí se členy komunity. Jste osamoceni a odděleni od světa, abyste postupovali stezkou božské důvěrnosti, a současně jste povoláni dávat poznat a sdílet tuto duchovní zkušenost ostatním bratřím a sestrám v ustavičné vyváženosti mezi osobní kontemplací, sjednocení s liturgií církve a pohostinnosti vůči těm, kdo hledají chvíle ztišení, aby mohli vstoupit do zkušenosti života s Bohem.“

Podle vaší řehole (Carta Caritatis) je generální kapitula znamením jednoty v lásce – pokračoval Svatý otec. Tato jednota v křesťanské lásce je paradigmatem každé řehole povolané blížeji následovat Krista v dimenzi komunitního života.

„Jednota v lásce se vyjadřuje také věrností duchovnímu odkazu, tedy identitě vašeho řádu. Generální kapitula je vhodnou příležitostí k tomu, jak v ovzduší dialogu a vzájemného naslouchání obnovit sdílení úmyslu hledat Boží vůli.“

„Váš řád – pokračoval dále Petrův nástupce – prožil v různých dějinných peripetiích časy příznivé i těžké; nicméně vždycky vytrval ve věrnosti následování Krista k slávě Boží a ku prospěchu lidí. V brázdě této svojí duchovní tradice budete moci nahlédnout aktuální situaci svého řádu s jeho světly i stíny a v novosti Ducha odvážně objevit nové možnosti a příležitosti k dosvědčování svého charismatu v nynější církvi a nynějším světě,“ uzavíral papež František promluvu k trapistům a trapistkám, kteří v těchto dnech konají v Římě svoji generální kapitulu. Spolu s požehnáním pak požádal o modlitbu za sebe.

Milan Glaser