8.5.2009 

Benedikt XVI. v rehabilitačním centru v Ammánu

Vaše blaženosti,
Vaše excelence,
drazí přátelé, Jak víte, návštěva v Centru Panny Marie, Královny míru tady v Ammánu je první zastávkou na mé pouti. Stejně jako u nesčetných tisíců poutníků přede mnou je nyní i na mně řada, abych nasytil onu hlubokou touhu dotknout se míst, kde žil Ježíš, načerpal z nich útěchu a uctil místa posvěcená jeho přítomností. Od apoštolských dob byl Jeruzalém hlavním poutním místem pro křesťany, ale ještě před tím, ve starověku, zřídily semitské národy na Blízkém východě posvátná místa, připomínající přítomnost nebo působení božského zásahu. A prostí lidé čerpali útěchu z toho, že na tato místa přicházeli a přinášeli s sebou část plodů země a svých zvířat, aby je nabídli v oběť k jeho cti a jako výraz vděčnosti.

Drazí přátelé, každý z nás je poutníkem. Všichni jsme cíleně vedeni po Boží cestě. Máme přirozeně sklon dívat se zpět na uplynulý život, někdy s lítostí či zraněními, často s vděčností a uznáním, ale hledíme také dopředu, někdy s chvěním a úzkostí, vždy však s očekáváním a nadějí; máme přitom na paměti, že existují druzí lidé, kteří nás na cestě povzbuzují. Vím, že cesty, které vás mnohé svedly do Centra Regina pacis, byly poznamenány soužením a zkouškami. Někteří z vás odvážně bojují s projevy postižení, jiní museli snášet odmítnutí a někteří z vás byli k tomuto místu pokoje přitahování jednoduše proto, že hledali povzbuzení a oporu. Dobře vím, že zvláště významný je velký úspěch tohoto centra v prosazování spravedlivého postavení postižených ve společnosti a péče o to, aby jim byla poskytována péče a vhodné prostředky, které tuto integraci usnadňují. Za tuto prozíravost a rozhodnost si všichni zasluhujete velkou chválu a povzbuzení.

Někdy je obtížné najít důvod toho, co se jeví jen jako překážka, kterou třeba překonat, nebo také jako tělesná či duševní bolest, kterou je třeba snést. Víra a rozum nám však pomáhají vidět horizont, který nás přesahuje, abychom si představili život, který je vlastní Bohu. Bezpodmínečná láska Boha, který dává život každému lidskému jedinci, směřuje k jedinému významu a smyslu každého lidského života. Jeho láska zachraňuje (srov. Jan 12,32). Křesťané vyznávají, že skrze kříž nás Ježíš skutečně uvádí do věčného života a tak nám ukazuje cestu do budoucna, cestu naděje, jež řídí každý náš krok, takže se my sami stáváme pro druhé nositeli této naděje a lásky.

Přátelé, na rozdíl od poutníků v minulých dobách nepřicházím s dary ani oběťmi. Přicházím jednoduše s určitým úmyslem, s nadějí: modlit se za cenný dar jednoty a míru, a to zejména na Blízkém východě. Za pokoj pro jednotlivce, pro rodiče a děti, za společenství, za pokoj pro Jeruzalém, pro Svatou zemi, pro tento region, pokoj pro celou lidskou rodinu; za pokoj trvalý, zrozený ze spravedlnosti, poctivosti a soucitu, pokoj, který plyne z pokory, z odpuštění a z hluboké touhy žít v harmonii jako jeden celek.

Modlitba je činná naděje. Právě ona totiž obsahuje ten pravý důvod: vstupujeme do láskyplného kontaktu s jediným Bohem, Stvořitelem světa, a tak si uvědomujeme prchavost lidských rozdělení a předsudků a zároveň si všímáme podivuhodných možností, které se před námi otevírají, když se naše srdce obracejí k Boží pravdě, k jeho plánu, který má s každým z nás i s naším světem.

Drazí mladí přátelé, zvláště vám toužím říci, že jsem-li mezi vámi, pociťuji sílu, která přichází od Boha. Vaše bolestná zkušenost, vaše svědectví o soucitu, vaše rozhodnost při překonávání překážek, které vás potkávají, mne povzbuzují ve víře, že utrpení může způsobit změnu k lepšímu. Prožíváme-li osobní zkoušky nebo jsme-li nablízku druhým v jejich utrpení, chápeme podstatu našeho lidství a stáváme se takříkajíc lidštějšími. Začínáme se učit na jiné rovině, že ani srdce zatvrzelá cynismem, nespravedlností či neochotou odpustit nejsou nikdy mimo dosah Božího působení a mohou být vždycky otevřena novému způsobu existence, nové vizi pokoje.

Vyzývám vás všechny, abyste se každý den modlili za náš svět. A chci vás dnes požádat, abyste přijali i jeden zvláštní úkol: modlete se, prosím, za každý den této mé pouti, za mou duchovní obnovu v Pánu a za obrácení srdcí k odpuštění a solidaritě, jež jsou vlastní Bohu, aby tak má naděje ? naše naděje ? na jednotu a pokoj světa přinesly hojné plody.

Kéž Bůh žehná každému z vás i vašim rodinám, učitelům, ošetřovatelům, správcům a dobrodincům tohoto centra. Kéž vás chrání Panna Maria, Královna pokoje, a vede vás na pouti po cestě jejího Syna, Dobrého Pastýře.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.