Rádio Vaticana

Krucifix a lidská práva jsou v rozporu?

3.11.2009

Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že krucifix, který se nachází ve školních třídách v Itálii ?brání rodičům ve výchově dětí podle vlastního přesvědčení?. Rozsudek je odpovědí na odvolání, které podala italská občanka. Italská vláda se proti rozsudku odvolá, řekla soudkyně Nicola Lettieri, která zastupuje Itálii před soudem ve Štrasburku.

Kříž ve školní třídě vadil finské manželce italského občana a matce jejich dvou dětí (11 a 13 let) Solie Lautsi. Podle ženy odporuje krucifix principu světskosti, ve kterém chce vychovávat své děti. Po té, co škola roku 2002 nevyhověla její žádosti, obrátila se roku 2004 na Správní soud, který roku 2004 předal spor Ústavnímu soudu a ten rozhodl, že nad případem nemá pravomoc. Celý proces se tedy vrátil k regionálnímu Správnímu soudu, který 17.března 2005 nepřijal žádost paní Lautsi s odůvodněním, že krucifix je symbolem dějin a kultury Itálie a tedy totožnosti země. Je symbolem rovnosti, svobody a tolerance laického státu. V únoru roku 2006 potvrdil toto rozhodnutí Nejvyšší správní soud, načež se žena obrátila na Evropský soud pro lidská práva do Štrasburku.

Rozsudek ze Štrasburku uložil italské vládě, že má ženě zaplatit 5 tisíc euro za morální újmu. Výrok, zveřejněný tiskovým úřadem štrasburského soudu, je úplně prvním rozsudkem ve věci expozice náboženských symbolů ve školních třídách.

V odůvodnění rozsudku se praví, že ?Přítomnost krucifixu ve školní třídě nelze nezaznamenat, což může být studenty všech věkových kategorií snadno interpretováno jako náboženský symbol, který mohou vnímat tak, že jsou vychováváni ve školním prostředí, jež nese punc daného náboženství.? To vše, pokračuje odůvodnění rozsudku, ?může povzbuzovat studenty tohoto náboženského založení, ale protivit se mladým, kteří praktikují jiná náboženství, zejména patří-li k náboženským menšinám, nebo jsou ateisté?.
Tribunál pro lidská práva, pokračuje odůvodnění rozsudku, ?není s to pochopit, jak expozice symbolu, který může být odůvodněně spojován s katolicismem, může ve třídách státních škol sloužit výchovnému pluralismu, který je podstatný pro uchování demokratické společnosti tak jak byl pojat Evropskou konvencí pro lidská práva, tedy pluralismu, který je uznáván Italským ústavním soudem?. ?Povinná expozice symbolu daného náboženského vyznání v místech, které jsou užívány veřejnými autoritami, a zejména ve třídách, omezuje právo rodičů vychovávat své děti podle vlastního přesvědčení a také dětí věřit či nevěřit,? zavírají soudci Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rozsudek byl přijat jednohlasně jako porušení článku 2 protokolu 1 a článku 9 Konvence. Soudnímu tribunálu předsedal belgický soudce a dalších šest soudců bylo z Itálie, Portugalska, Litvy, Srbska, Maďarska a Turecka.

Kromě italské vlády se k rozhodnutí štrasburského soudu vyjádřili také představitelé Italské biskupské konference. Mezi jinými také předseda její komise pro ekumenismus, mons. Vincenzo Paglia, který situaci pro vatikánský rozhlas komentoval:

?Podle mého mínění vychází rozsudek z předpokladu, který vykazuje slabost spíše v oblasti humanistické než náboženské. A to i proto, že laickost není absence náboženských symbolů, nýbrž schopnost je přijímat. Vzhledem k etické a morální prázdnotě, kterou vidíme často i na naší mládeži, se mi jeví skutečně krátkozrakou myšlenka, že ji budeme vychovávat v kultuře a dějinách, které nemají obsah. Tím spíše pak, že naše náměstí a naše ulice jsou plné krucifixů. Nevěřím, že někdo má v úmyslu začít odstraňovat náboženské symboly z našich ulic a náměstí, aby chránil náboženskou svobodu. Pavel VI. v době, kdy se rozhodovalo o stavbě mešity v Římě, řekl o tomto náboženském symbolu: ?Je to znamení civilizace.?

Může být tedy expozice krucifixu ve školní třídě chápána jako vnucování konkrétního náboženství?

?To si nemyslím. Myslím, že velký zápas, který dnes musíme vést, spočívá v tom, že kříž ukazuje spíše na ponížení, kterým dodnes mnozí spravedliví a chudí trpí. Je připomínkou toho, co se stane člověku, když není respektována spravedlnost a plyne odtud spíše hodnota nezištnosti, přejícnosti, kterou máme dnes zapotřebí všichni, ať už patříme k jakékoli víře. V tomto smyslu má symbol krucifixu také svou kulturní a výchovnou váhu, jejíž odstranění je podle mého názoru opravdu nezodpovědné.?

V poslední době bylo již více podobných námitek proti krucifixu soudem nepřijato s tím, že se nejedená o náboženský symbol, ale o symbol kulturní identity. Znamená to, že tímto výrokem Evropa dává do budoucnosti prostor pro omezování specifických národních identit?

?Krucifix je, samozřejmě, také znamením identity. Avšak, podle mého mínění, je také znamením univerzality, kterou potřebujeme, tedy lásky, která nemá hranice, lásky, která je ochotna položit život za druhé, dokonce i za nepřátele. To potřebujeme všichni. Problém je zcela ideologický, ani v nejmenším není historický, konkrétní a kulturní. Podíváme-li se totiž na věc zblízka, tak v Itálii se našlo nadmíru uspokojivé řešení, aniž by vznikly nějaké zvláštní problémy.?

Říká Mons. Vincenzo Paglia z italské biskupské konference.

Milan Glaser