Rádio Vaticana

Rodina je ikonou Boha

27.12.2009

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,
Na tuto neděli připadá svátek Svaté rodiny. Můžeme se znovu ztotožnit s Betlémskými pastýři, kteří právě obdrželi andělskou zvěst a pospíchají k jeskyni, kde naleznou ?Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích? (Lk 2,16). Zastavme se a rozjímejme také tuto scénu, přemýšlejme o jejím smyslu. První svědkové Kristova narození, pastýři, měli před sebou nejen Dítě Ježíše, ale malou rodinu: maminku, tatínka a právě narozené dítě. Bůh se chtěl zjevit narozením v lidské rodině a proto se lidská rodina stala ikonou Boha! Bůh je Trojice, je společenstvím lásky, a lidská rodina je - v celé té odlišnosti, jež existuje mezi tajemstvím Boha a jeho lidského tvora - výrazem, odrážejícím nevyzpytatelné tajemství Boha lásky. Muž a žena, stvořeni k obrazu Božímu, se manželstvím stali ?jedním tělem? (Gen 2,24), tzn. společenstvím lásky, které rodí nový život. Lidská rodina je tedy v jistém smyslu ikonou Trojice jak vzájemnou osobní láskou, tak plodností lásky.

Dnešní liturgie podává známou evangelní epizodu o dvanáctiletém Ježíši, který zůstane v Jeruzalémském chrámu bez vědomí svých rodičů, kteří jej překvapeni a ustaráni naleznou po třech dnech, jak diskutuje s učiteli. Matce, která po něm žádá vysvětlení, Ježíš odpoví, že se ?musí být v tom, co je? jeho Otce, tedy Boha (srov. Lk 2,49). V této epizodě se chlapec Ježíš jeví naplněn horlivostí pro Boha a pro chrám. Ptejme se: od koho Ježíš převzal lásku tomu, co je jeho Otce? Zajisté měl jako syn niterné poznání svého Otce, Boha, hluboký a trvalý osobní vztah s Ním, ale ve své konkrétní kultuře, se zajisté od svých rodičů naučil modlitbám, lásce k chrámu a Izraelským ustanovením. Můžeme tedy tvrdit, že rozhodnutí Ježíše zůstat v chrámu bylo především plodem jeho vnitřního vztahu s Otcem, ale také plodem výchovy, které se mu dostalo od Marie a Josefa. Tady můžeme vytušit autentický smysl křesťanské výchovy, která je plodem stále vyhledávané spolupráce mezi vychovateli a Bohem. Křesťanská rodina si je vědoma, že děti jsou darem a plánem Božím. Proto je nemůže považovat za své vlastnictví, ale ve službách Božímu plánu je povolána vychovávat je k té největší svobodě, kterou je vyslovení vlastního ?ano? Bohu, aby konaly jeho vůli. Panna Maria je dokonalým příkladem takovéhoto přitakání. Svěřme jí všechny rodiny a modleme se zejména za jejich drahocenné výchovné poslání.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV