Přirozené právo jako kriterum v ekonomii

30.4.2010 

Benedikt XVI. se dnes dopoledne setkal s padesátkou účastníků plenárního zasedání Papežské akademie sociálních věd. V pořadí už šedesáté plenární zasedání této akademie bylo věnováno analýze globální ekonomické krize ve světle etických principů sociální nauky církve.
V čele akademie stojí americká profesorka Mary Ann Glendon, která v úvodu audience jménem všech účastníků Svatého otce pozdravila.
Benedikt XVI. se ve své promluvě zaměřil právě na téma tohoto plenárního zasedání a připomněl, že globální finanční krize poukázala na křehkost současného ekonomického systému, který předpokládá, že trh je schopný regulovat sám sebe bez vnějších zásahů a mravních standardů, jen na základě zájmů a zisků.

?Tak přehlíží etickou přirozenost ekonomiky jakožto aktivity lidských bytostí a pro lidské bytosti. Spíše než spirála produkce a konzumace k uspokojení lidských potřeb v úzkém smyslu slova by měl být ekonomický život chápán jako konání lidské zodpovědnosti skutečně zaměřené na podporu důstojnosti lidské osoby, mající za cíl společné dobro a celkový rozvoj ? politický, kulturní a duchovní ? jednotlivců, rodin a společnosti. Docenění tohoto plně lidského rozměru volá právě po tom druhu interdisciplinárního studia a reflexe, které na probíhajícím zasedání akademie provádí.?

Svatý otec připomněl, že už v encyklice Caritas in Veritate upozornil na to, že je potřeba znovu promyslet pojetí a objektivní standardy, podle kterých jsou posuzovány struktury, instituce a konkrétní rozhodnutí mající vliv na ekonomický život. Církev, která potvrzuje existenci přirozeného práva, právě toto přirozené právo považuje za pramen těchto kritérií. Je přesvědčena, že etický řád je vepsaný do Stvoření a přístupný lidskému poznání a jako takový musí být přijat jako základ praktických rozhodnutí.

?Mezi nezbytnými principy formujícími onen celistvý etický postoj k ekonomickému životu musí být podpora společného dobra, založeného na respektu k důstojnosti lidské osoby a jejím chápání jako prvotního cíle výroby a tržního systému, politických institucí a společenského blahobytu. V naší době je společné dobro chápáno nepochybně v mnohem globálnějším rozměru. Je stále zřetelnější, že společné dobro v sobě zahrnuje také zodpovědnost vůči budoucím generacím; mezigenerační solidarita musí být proto uznávána jako základní etické kritérium pro jakýkoliv sociální systém. Tyto skutečnosti poukazují na nutnost posílit postupy kontroly globální ekonomie, i když je při tom potřeba respektovat princip subsidiarity. V posledku však musí být všechna ekonomická rozhodnutí a strategie vedeny ?láskou v pravdě?, protože uchovává pravdu a přivádí osvobozující sílu lásky do lidského dění a struktur. Bez pravdy, bez důvěry a bez lásky k pravdě neexistuje svědomí a sociální odpovědnost i sociální činnost je vydána v plen soukromým zájmům a zákonitostem moci. To má rozkladné účinky na společnost (Caritas in Veritate, 5).? řekl Benedikt XVI. účastníkům plenárního zasedání Papežské akademie sociálních věd, kteří se ve Vatikánu sešli, aby do 4. května analyzovali globální ekonomickou krizi ve světle etických principů sociální nauky církve.

Markéta Šindelářová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.