14.5.2010 

1. Mše svatá na náměstí v Porto za účasti 150 tisíc lidí.
2. Rozloučení s Portugalskem.

ad 1. Na 150 tisíc věřících očekávalo Benedikta XVI. dnes dopoledne na náměstí Avenida dos Aliados v Porto, které bylo poslední krátkou zastávkou jeho 15. zahraniční cesty. Druhé největší město Portugalska leží na jeho severu a je obklopeno proslulými vinicemi, které mohl papež obdivovat z okna helikoptéry, která do Porto přivážela ráno z Fatimy.
Cestou z letiště na náměstí, kde v roce 1982 slavil mši svatou také Jan Pavel II., čekala Svatého otce pětikilometrová řada lidí, kteří jej přišli pozdravit. Jménem dvou milionů zdejších obyvatel papeže přivítal primátor města a zdejší biskup Manuel Clemente.

První čtení dnešní bohoslužby ze Skutků apoštolů a hovořilo o tom, jak byl po Jidášově zradě doplněn okruh 12 apoštolů o Matěje. Právě jeho památku si dnes církev připomíná. Matěj byl ve Večeřadle po Ježíšově Nanebevstoupení vybrán, aby byl svědkem Ježíšova veřejného působení a jeho triumfu nad smrtí a zůstal mu věrný až do smrti, třebaže jej mnozí opustili. Benedikt XVI. řekl:

?Je nutné, aby se ? někdo stal spolu s námi svědkem jeho zmrtvýchvstání,? řekl Petr. A jeho nynější nástupce opakuje každému z vás: Moji bratři a sestry, je třeba, abyste se stali spolu se mnou svědky Ježíšova zmrtvýchvstání. Pokud nebudete vy jeho svědky ve svém prostředí, kdo jiný by to měl na vašem místě být? Křesťan je v církvi a s církví Kristovým misionářem, poslaným do světa. Toto je neodkladné poslání každého církevního společenství: obdržet od Boha vzkříšeného Krista a nabízet ho světu, aby se každá situace oslabení a smrti stala působením Ducha Svatého možností rozvoje a života. Proto při každém eucharistickém slavení naslouchejme pozorněji Kristovu slovu a vytrvale si važme Chleba jeho přítomnosti. Staneme se tak svědky a navíc nositeli vzkříšeného Ježíše ve světě, takže ho poneseme do různých odvětví společnosti a těm, kteří v nich žijí a pracují, a budeme šířit onen ?život v hojnosti? (srov. Jan 10,10), který pro nás svým křížem a vzkříšením získal a který naplňuje ty nejoprávněnější touhy lidského srdce.?

Nic nevnucujeme, ale vždy předkládáme, připomíná apoštol Petr v jednom ze svých listů (1 Petr 3,15) : ?Mějte v srdci posvátnou úctu ke Kristu jako k Pánu a buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje?

?A všichni se nás na ně nakonec ptají, i ti, kteří působí dojmem, že se neptají. Z osobní i společné zkušenosti dobře víme, že po Ježíši všichni touží.?

V malomyslnosti, které můžeme propadat tváří v tvář problémům rozvoje národů, nám přichází na pomoc Kristovo ujištění, že je s námi po všechny dny až do konce světa. Tato útěšná jistota nás ale nezprošťuje toho, abychom šli vstříc druhým.

?Musíme přemáhat pokušení omezovat se na to své a jisté, co ještě máme, nebo se domníváme, že máme. Znamenalo by to předčasně zemřít, neboť přítomnost církve ve světě může být jedině misijní díky šířícímu se hnutí Ducha. Již od svých počátků křesťanský lid jasně vnímal, jak je důležité hlásat Ježíšovu dobrou zvěst těm, kteří ji ještě nepoznali. V posledních letech se změnil antropologický, kulturní, sociální a náboženský rámec lidstva. Církev je dnes povolána reagovat na nové výzvy a je připravena vést dialog s různými kulturami a náboženstvími ve snaze vytvářet spolu s každým člověkem dobré vůle pokojné soužití národů. Misijní působení ad gentes je dnes mnohem rozsáhlejší a nelze ho stanovit jen na základě zeměpisných úvah. Čekají nás totiž nejenom nekřesťanské národy a vzdálené země, ale také sociálně-kulturní prostředí a zejména srdce, která jsou těmi pravými adresáty misijní činnosti Božího lidu.?

Věrné plnění tohoto poslaní vyžaduje, abychom se nechali vést Duchem svatým po cestě chudoby, poslušnosti, služby a sebeobětování až k smrti.K tomuto povolání si nás vyvolil sám Kristus: ?Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek, aby byl trvalý?.

?Pokud jde o původ a účinnost misijního poslání, všechno vychází z Krista: poslání dostáváme vždycky od Krista, který nás seznámil s tím, co slyšel od svého Otce, a jsme do něho zapojeni skrze Ducha v církvi. Tak jako církev, která je dílem Krista a jeho Ducha, i obnova tváře země vychází od Boha, vždycky a jedině od Boha!?

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

Řekl Benedikt XVI. při své homilii během dopolední mše ve městě Porto. V jejím závěru papež požehnal základní kámen semináře neokatechumenátního hnutí Redemptoris Mater v Porto.

ad 2. Z radnice se papamobilem Svatý otec přesunul ulicemi opět lemovanými tisícovkami věřících na mezinárodní letiště v Porto. Tam o půl druhé začalo oficiální rozloučení s Portugalskem.
Po vojenských poctách a portugalské a vatikánské hymně papež ocenil vřelé a spontánní přijetí, kterého se mu dostalo a to, že byly během jeho návštěvy upevněny svazky společenství. Poděkoval jmenovitě prezidentovi republiky, spolubratrům biskupům, vládě a všem občanským a vojenským představitelů. Svou vděčnost vyjádřil také sdělovacím prostředkům, které mu umožnili dosáhnout k mnoha lidem, kteří ho nemohli vidět zblízka.

?Všem Portugalcům, katolíkům i nekatolíkům, mužům a ženám, kteří zde žijí, i když se zde nenarodili, patří můj pozdrav na rozloučenou. (...) Ve Fatimě jsem se modlil za celý svět a prosil jsem za to, aby budoucnost přinesla větší bratrství a solidaritu, větší vzájemný respekt a novou naději a důvěru v Boha, našeho Otce, který je na nebesích. (...)Mým přáním je, aby se moje návštěva stala podnětem k obnově duchovní a apoštolské horlivosti. Kéž každý Kristův učedník přijímá evangelium jako celek a s nadšením o něm svědčí, aby se stalo kvasem pravé obnovy celé společnosti!
Kéž na Portugalsko a na všechny jeho syny a dcery sestoupí moje apoštolské požehnání, přinese naději, pokoj a odvahu, které vyprošuji od Boha na přímluvu Naší Paní Fatimské, k níž se obracíte s velkou důvěrou a neochvějnou láskou. Kráčejme dále v naději! Sbohem!?

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. na rozloučenou ZDE

Po Svatém otci se ujal slova prezident Cavaco Silva, ten Benediktu XVI. poděkoval jménem celého desetimilionového národa za návštěvu, která ?přinesla radost a naději? a která zůstane v jeho paměti. Portugalci měli možnost poznat blíž osobu Benedikta XVI., jeho lidskou dobrotu a hloubku jeho myšlenek, pastýře, který ukazuje cest, řekl Cavaco Silva.

Poté papež nastoupil na palubu letadla, které jej dopravilo do Říma.
Skončila tak 15. zahraniční apoštolská cesta Benedikta XVI.
Na tu následující se vydá už 4. června a povede na Kypr.

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.