Rádio Vaticana

Jas Kristovy tváře osvěcuje celý svět

1.8.2010

Benedikt XVI. před modlitbou Anděl Páně v Castel Gandolfu

Drazí bratři a sestry,

Na tyto dny připadá liturgická památka některých svatých. Včera jsme si připomínali sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele Tovaryšstva Ježíšova. Žil v 16. století a konvertoval při četbě Ježíšova života během dlouhé rekonvalescence po těžkém zranění při obléhání Pamplony. Ty stránky ho tak ohromily, že se rozhodl následovat Pána. Dnes si připomínáme sv. Alfonsa z Liguori, zakladatele Redemptoristů, který žil v 18. století a Pius XII. ho prohlásil za patrona zpovědníků. Byl si vědom toho, že Bůh chce, aby všichni byli svatí, každý podle svého stavu. V tomto týdnu nám pak liturgie předkládá sv. Eusebia, prvního biskupa v Piemonte, neohroženého obránce Kristova božství - a konečně postava sv. Jana Marie Vianeye, faráře z Arsu, který svým příkladem vedl Kněžský rok, který právě skončil, a jehož přímluvě znovu svěřuji všechny pastýře církve. Společné úsilí těchto svatých bylo spasit duše a sloužit církvi každý svým charismatem, přispívajíce tak k jejímu obnovení a obohacení. Tito mužové získali ?moudré srdce? (Ž 89, 12) a nashromáždili to, co se nekazí a odmítli to, co je nenapravitelně proměnlivé v čase: moc, bohatství a pomíjivé rozkoše. Tím, že si zvolili Boha, vlastnili vše potřebné, a předem okoušeli věčnost již v pozemském životě. (Kaz 1-5)

V evangeliu dnešní neděle se Ježíšovo učení týká právě opravdové moudrosti a je uvedeno otázkou jednoho muže ze zástupu: ?Mistře, řekni bratrovi, ať se se mnou rozdělí o dědictví? (Lk 12,13). Ježíš ve své odpovědi varuje posluchače, aby nedychtili po pozemských dobrech a to podobenstvím o bohatém hlupákovi, který sice pro sebe nashromáždil hojnou sklizeň, přestal pracovat, užívá si svého majetku a vrhá se do zábav; dokonce si namlouvá, že může oddálit smrt. ?Bůh mu však řekl: Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši a čí bude to, co jsi nashromáždil?(Lk 13, 20). Hloupý člověk v bibli je ten, kdo nechce brát na vědomí ze zkušenosti o viditelných věcech, že nic netrvá navždy, že všechno pomíjí: mládí, jakož i tělesná síla, pohodlí ale i funkce moci. Učinit svůj život závislý na tak pomíjivých věcech, je tedy hloupost. Člověk, který důvěřuje v Pána, se naopak neobává protivenství života, ani nevyhnutelné skutečnosti smrti: je to muž, který získal ?moudré srdce? jako svatí.

Než se obrátíme ve své modlitbě k nejsvětější Panně Marii, chci připomenout další významné památky: zítra lze získat odpustky Porciunkuly nebo-li ?odpuštění z Assisi?, které sv. František obdržel v roce 1216 od papeže Honoria III.; ve čtvrtek 5. srpna, připomínajíce si posvěcení basiliky Santa Maria Maggiore, budeme uctívat Matku Boží, která byla tímto titulem vzývána na Efezském koncilu v roce 431, a pak v pátek, o výročí smrti papeže Pavla VI. budeme slavit Proměnění Páně. Datum 6. srpna, považované za vyvrcholení letního světla, bylo zvoleno, aby ukazovalo to, že jas Kristovy tváře osvěcuje celý svět.

Přeložil Josef Koláček.

Česká sekce RV