Rádio Vaticana

Benedikt XVI.: Přírodní vědy nejsou ani všelékem, ani hrozbou

28.10.2010

Papežská akademie přírodních věd koná své plenární zasedání a její členy dnes přijal na audienci Benedikt XVI. Tématem zasedání byl ?Přírodovědecký odkaz 20. století?, o kterém hovořil také papež ve své promluvě k osmdesáti členům této prestižní akademie, jejímiž členy jsou nejenom věřící přírodovědci. Papež poukázal na to, že přírodní vědy ve dvacátém století nepochybně přispěly k velkému pokroku. Všeobecný obrázek přírodovědy dvacátého století je však tvořen dvěma protichůdnými póly.

?Na jedné straně jsou přírodní vědy považovány za jakýsi všelék, potvrzovaný značnými úspěchy minulého století. Jejich nesčetné vymoženosti jsou tak všeobsažné a tak rychlé jakoby potvrzovaly názor, že přírodověda má odpověď na všechny otázky lidské existence, ba dokonce na nejvznešenější tužby člověka. Na druhé straně pak existuje určitý strach z přírodovědy a určitý odstup od ní, neboť vedla také ke konstrukci strašlivých jaderných zbraní.?

Přírodní vědy ovšem necharakterizuje ani jeden z těchto protipólů, pokračoval dále Benedikt XVI. Jejich posláním bylo a zůstává trpělivé a zároveň nadchnuté hledání pravdy o vesmíru, přírodě a konstituci člověka. Rozvoj věd zná navíc nejenom úspěchy, ale také selhání; jejich vývoj přináší povznášející momenty, ale také zklamání, když se po čase ukáže jednostrannost a neúplnost objevu, který byl považován za vyčerpávající. Církev pokračoval papež chová k vědcům úctu a vděčnost za jejich námahy, v nichž je nepřestává povzbuzovat.

?Dnes také samotní vědci stále více doceňují potřebu otevřenosti vůči filosofii, pokud chtějí znát logické a epistemologické založení svých vlastní metodologií a jejich závěrů. Církev je přesvědčena, že přírodním vědám prospívá, když uznávají duchovní dimenzi člověka a jeho hledání posledních odpovědí, přičemž zjišťují, že svět existuje nezávisle na nás, nepoznáváme ho plně a můžeme mu porozumět pouze do té míry, do jaké chápeme jeho vnitřní logiku.?

Přírodovědci nevytvářejí svět, pokračoval dále Benedikt XVI., nýbrž učí se o něm a snaží se ho napodobovat následováním zákonů a srozumitelnosti, které nám příroda ukazuje.

?Zkušenost přírodovědce jakožto lidské bytosti je proto dána vjemem konstanty, zákona, logu, který není stvořen, ale zpozorován. To nás vede k uznání existence všemohoucího Rozumu, který je odlišný od toho lidského a který udržuje svět. Toto je styčný bod mezi přírodními vědami a náboženstvím. Výsledkem toho je, že vědy se stávají místem dialogu, setkání mezi člověkem a přírodou, potenciálně dokonce mezi člověkem a Stvořitelem.?

Papež dále zdůraznil, že s narůstajícím rozvojem přírodních věd, je stále více vnímána potřeba interdisciplinárního přístupu, spojeného s filosofickou reflexí, která umožňuje dobrat se syntézy. Proto bude možné přírodovědecký pokrok 21.století označit za pozitivní jenom tehdy, když přírodovědci dokáží svoje objevy aplikovat a držet se přitom toho, co je správné a dobré, řekl Benedikt XVI. v závěru své promluvy ke členům Papežské akademie přírodních věd.

Milan Glaser