Benedikt XVI.: Komunikace se pojí s dialogem, nikoli se sváděním

28.2.2011 

Benedikt XVI. dnes na setkání se členy Papežské rady pro sdělovací prostředky hovořil o jazyku médií. Navázal tak na své poselství k letošnímu Světovému dni sdělovacích prostředků, kde zdůraznil potřebu studovat výrazové prostředky moderní digitální kultury a využívat je při šíření křesťanského poselství.

?Chtěl bych se pozastavit u skutečnosti, že myšlení a vztah vznikají vždycky v rámci jazyka, pojatého ovšem v širším smyslu, nejenom verbálně. Jazyk není pouze zaměnitelný a provizorní zevnějšek pojmů, ale živý a pulsující kontext, ve kterém se myšlenky, znepokojení i plány lidí ve vědomí rodí a jsou utvářeny gesty, symboly a slovy. Člověk proto jazyk nejenom používá, ale v jistém smyslu jazyk ?obývá?.?

Benedikt XVI. pak s odkazem na dekret Druhého vatikánského koncilu o Sdělovacích prostředcích připomněl, že tyto ?podivuhodné technické vynálezy? (Inter mirifica, 1) transformují kulturní prostředí, což vyžaduje specifickou pozornost vůči jazykům, které se v něm rodí. Nové technologie ?dovedou ovlivnit nejenom způsoby podání, ale také samotné obsahy myšlení? (Aetatis novae, 4).

?Nové jazyky, které vznikají v digitální komunikaci jako například větší sklon k intuitivnímu a emotivnímu myšlení než pojmové analýze, vede odlišnému logickému pořádku myšlení a vztahu k realitě. Upřednostňujeme často obrazy nebo hypertextové odkazy. Tradiční přesné rozlišení mezi jazykem psaným a mluveným jakoby se vytrácelo ve prospěch psaného sdělení, které nabývá formu a bezprostřednost mluvené řeči.?

Benedikt XVI. pak poukázal na to, že sociální internetové sítě (Facebook, Twitter) žádají po člověku, který do nich vstoupí, aby se osobně zapojil do toho, co sděluje. Když si pak lidé vyměňují informace, sdílejí sami sebe a svoje vidění světa: stávají se ?svědky? toho, co dává smysl jejich životu.

?Rizika, která to s sebou nese, jsou, samozřejmě, všem zjevná: ztráta niternosti, povrchní prožívání vztahů, útěk do emotivnosti, převaha přesvědčivosti nad pravdivostí. Jsou však také důsledkem určité neschopnosti žít plně a autenticky smysl těchto novot. Proto je velmi naléhavé reflektovat jazyky, které byly vyvinuty těmito novými technologiemi.?

Východiskem k této reflexi, pokračoval dále Benedikt XVI., je samotné Zjevení, které nám dosvědčuje, jak Bůh sděloval své divy v jazyce a zkušenostech lidí ?způsobem vlastním kultuře té které doby? (Gaudium et spes, 58), až k úplnému zjevení sebe sama ve Vtěleném Synu. Víra vždycky proniká, obohacuje povyšuje a oživuje kulturu, která se pak zase stává nositelkou víry, poskytuje víře jazyk, aby mohla být myšlena a vyjádřena. Je tedy nezbytné, dodal dále papež, abychom byli pozornými posluchači jazyků lidí dnešní doby a abychom byli pozorní vůči Božímu konání ve světě.

?Nejde jenom o to, vyjádřit evangelní poselství dnešním jazykem, ale je třeba mít odvahu promýšlet hlouběji, jako tomu bylo v minulých epochách, vztah mezi vírou, životem církve a proměnami, které člověk zakouší. Nositelé zodpovědnosti v církvi se snaží pomoci pastoračně chápat, vykládat a promlouvat ?novým jazykem? médií v dialogu se soudobým světem a klást otázky: jaké výzvy staví ?digitální myšlení? před víru a teologii? Jaké jsou to otázky a požadavky??

O svět komunikací, pokračoval dále papež, se zajímá celé kulturní, sociální a duchovní universum lidské osoby. Mají-li nové jazyky dopad na způsob myšlení a styl života, týká se to určitým způsobem také oblasti víry, jejího rozumění a jejího vyjádření. Teologie je podle klasické definice porozuměním víry a víme dobře, že porozumění pojaté jako reflexní a kritické poznání není cizí soudobým kulturním změnám.

?Digitální kultura klade nové výzvy naší schopnosti mluvit a naslouchat symbolickému jazyku, který mluví o transcendentnu. Sám Ježíš dovedl při hlásání nebeského království používat prvky kultury a prostředí své doby: stádo, pole, hostina, semena apod. Dnes jsme voláni, abychom také v digitální kultuře objevili symboly a metafory, které jsou pro lidi výmluvné, a mohou nám pomoci, mluvíme-li k soudobému člověku o Božím království.?

?Důraz na duchovní hodnoty, řekl pak na jiném místě Benedikt XVI., umožňuje prosazovat opravdu lidskou komunikaci. Mimo všechen snadný entusiasmus či skepsi, víme, že právě ten je odpovědí na povolání vtištěné do naší přirozenosti jakožto bytostí stvořených k obrazu a podobě Boha, který se sdílí. Proto se biblické sdílení podle Boží vůle vždycky pojí s dialogem a odpovědností, jak dosvědčují např. postavy Abraháma, Mojžíše, Joba a proroků, a nikdy ne s jazykovými svody, jako v případě hada nebo s nekomunikativností a násilím jako v případě Kaina. Přínos věřících může tedy světu sdělovacích prostředků pomoci, protože otevírá horizonty smyslu a hodnot, které samotná digitální kultura není s to vytušit a předat sama od sebe.?

Řekl Benedikt XVI. v závěru dnešního setkání se šedesáti členy Papežské rady pro sdělovací prostředky na závěr jejího plenárního zasedání.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.