Rádio Vaticana

Jsme „Antemurale Cristianitatis“

6.6.2011

říká šéfredaktor chorvatského katolického týdeníku Glas Koncila

Vatikánskému rozhlasu poskytl rozhovor Nedjeljko Pintarić, šéfredaktor celostátního katolického týdeníku „Glas Koncila“ (Hlas koncilu), který tlumočí názory chorvatské Biskupské konference. Byl poprvé publikován z podnětu záhřebských františkánů a za podpory bývalého chorvatského arcibiskupa Franjo Šepera, který byl předchůdcem kard. Josefa Ratzingera v úřadu prefekta Kongregace pro nauku víry, v roce1962, aby přinášel zprávy z Druhého vatikánského koncilu. „Glas Koncila“ nám přibližuje dění v římsko-katolické církvi v Chorvatsku a na celém území bývalé Jugoslávie, včetně událostí z chorvatského řecko-katolického biskupství Križevci, k němuž náležejí řeckokatoličtí věřící v Bosně-Hercegovině, Černé Hoře a Srbsku.
Šéfredaktor týdeníku Nedjeljko Pintarić hovořil s naším rozhlasem o postavení katolické církve v Chorvatsku a o její roli související se vstupem země do Evropské unie:

„V posledních 20 letech čelíme nejrůznějším výzvám v sociální a kulturní oblasti, z nichž nejdůležitější je problém vybudování státu. V uplynulých třinácti stoletích našich dějin jsme k tomu nikdy neměli příležitost. Během posledních sta let se u nás vystřídalo pět režimů, během nichž se národ nemohl projevit. Naše kultura není příliš známá ani v rámci Evropy. Avšak, jak řekl papež Lev X. (roku 1519, kdy křesťané odporovali rozpínavosti Osmanské říše – pozn.red.), jsme skutečně „Antemurale Cristianitatis“ – hradbami křesťanského světa. Tento fakt není významný pouze pro naši společnost, nýbrž z geopolitického hlediska i pro budoucnost křesťanství v našem regionu.“

Ke katolické církvi se v dnešním Chorvatsku hlásí mezi 85 a 90 % obyvatelstva, z nichž jsou necelých 90 % etničtí Chorvaté. K srbsko-ortodoxní církvi náleží mezi 4 a 5%, přičemž ještě roku 1991 to bylo více než 12%. Jak se v posledních dvaceti letech vyvíjely vztahy mezi náboženstvími a konfesemi?

„Během války nebylo možné budovat ekumenické vztahy, neboť srbští ortodoxní biskupové zemi opustili. Náš záhřebský arcibiskup kard. Bozanić řekl : Když někdo zničí tvůj dům, nesmíš ty zničit jeho, nýbrž máš jej chránit. Tímto postojem se ekumenické vztahy vyznačovaly i v letech války, během nichž se nadále konaly modlitební týdny za jednotu křesťanů, které zde v Záhřebu mají svou tradici od roku 1984. Dnes, o dvacet let později, jsou ekumenické vztahy normální – pečují o ně nejenom srbští a chorvatští křesťané, nýbrž i jiná náboženská společenství.“

S jakými dalšími vyznáními se můžeme v Chorvatsku setkat?

„Jak jsme si mohli povšimnout v posledních letech, je zde v Chorvatsku přítomna také ortodoxní makedonská církev. Katolická církev přenechala její komunitě v Záhřebu jeden kostel, kde může slavit svou liturgii. I v sousedních zemích spatřujeme touhu všech lidí po životě v náboženském míru. Žili jsme takto vlastně společně již po dlouhá léta, avšak válka vše zničila. Dnes se snažíme v těchto vztazích pokračovat.“

Uveďme pár informací o struktuře chorvatské církve a jejím životě. Chorvatsko je v současnosti rozděleno na pět velkých církevních provincií- Záhřeb, Split, Zadar, Rijeku a Dakovo-Osijek. Z řeholních společenství jsou nejvýznamněji zastoupeni františkáni, kteří zde začali zakládat kláštery již na počátku 13.století. Druhým nejpočetnějším řádem jsou jezuité, kteří přišli do země již roku 1552, následováni dominikány. Působí zde hustá síť katolických společenství a organizací. Důvěra v církev podle sociologických průzkumů sice v posledním desetiletí lehce poklesla – ze 63% v roce 1997 na 52% v roce 2009 – katolická církev nicméně, podle slov šéfredaktora týdeníku „Glas Koncila“ Pintariće, stále silně ovlivňuje veřejné mínění. Jakou úlohu má církev před nadcházející integrací Chorvatska do Evropy?

Naši biskupové zveřejnili dokument o Evropské unii. Církev se všeobecně staví ve prospěch vstupu, avšak ne hned a bez otázek. Ve společnosti musí být nastoleno pozitivní klima a dostatečná informovanost o tom, co EU znamená – nejenom z hospodářského a politického hlediska, nýbrž ve všech odvětvích. Bude jistě zapotřebí mnohé změnit, např. v oblasti vzdělání. Je ale také možné, brát si příklad z jiných zemí – například Polska – a hledat společné zájmy. Ekonomicky je pro nás EU důležitá – z hlediska turistiky a exportu.“

Záhřebský arcibiskup, kard. Josip Bozanić, v těchto dnech zdůraznil otevřenost Chorvatska vůči EU. Připomněl nicméně proces vzájemné výměny – „Evropské národy mohou vybudovat svůj „společný dům“ pouze tehdy, seznámí-li se vzájemně se svou identitou, kulturou, dějinami a zvyky.“, řekl kardinál. Chorvatsko je podle něj povoláno k tomu ,aby se stalo „mostem Evropy“. Co pozitivního může Chorvatsko přinést EU a co EU Chorvatsku?

„Leccos pozitivního nám EU může přinést v oblasti zákonodárství, přičemž je nutné seznámit se nejenom s psanou legislativou, nýbrž i s její každodenní aplikací, např. na oblast práce. Jak řekl Jan Pavel II. – Evropa musí dýchat oběma plícemi. Potřebujeme nejenom evropský trh, nýbrž i rozsáhlou kulturní výměnu. Můžeme nahlédnout do dějin naší země, abychom zjistili, co takováto výměna s jinými národy pro náš region znamená. Jedná se zde o to, vybudovat politické, ale i kulturní vztahy, což by mohlo přispět ke komunikaci v evropském rámci.

„Glas Koncila“ nám přibližuje dění v římsko-katolické církvi v Chorvatsku a na celém území bývalé Jugoslávie, včetně chorvatského řecko-katolického biskupství Križevci a k němu náležejícím řeckokatolíkům v Bosně-Hercegovině, Černé Hoře a Srbsku.

Přeložila Jana Gruberová

Česká sekce RV