8.7.2011
Svatý otec včera v podvečer odletěl vrtulníkem vojenského letectva do letního papežského sídla v Castel Gandolfo, kde bude trávit dny letního odpočinku. Po přistání v 17.50 vyšel na balkón papežské rezidence a pozdravil zástup, který jej přišel přivítat. Přítomni byli též biskup blízkého městečka Albano, mons. Marcello Semeraro, předseda governatorátu městského státu Vatikán, kard. Giovanni Lajolo, ředitel papežské rezidence Saverio Petrillo, farář castelgandolfského kostela Sv.Tomáše de Villa Nova, O.Pietro Diletti, a starosta Castel Gandolfo, Maurizio Colacchi. Benedikt XVI. s upřímností vyjádřil své sympatie k pohostinnému místu své dovolené a místnímu obyvatelstvu, které jej přivítalo potleskem:
Děkuji. Milí přátelé, přeji vám všem pěkný večer. Právě jsem dorazil, abych zde strávil prázdniny, a nacházím zde vše – hory, jezero, moře, kostel s krásně renovovaným průčelím, dobré lidi. Jsem proto rád, že zde mohu být. Doufejme, že mi Pán dopřeje pěknou dovolenou. Ze srdce vám všem uděluji své požehnání.
Připomeňme, že název celé oblasti Castelli Romani, jejíž součástí je i Castel Gandolfo, pochází ze 14.století, období tzv. « avignonského zajetí » , kdy Římané z politických i ekonomických důvodů opouštěli Věčné město a uchylovali do sídel římských feudálních rodin. Každé městečko se tedy dodnes pyšní svým hradem, avšak nalézáme zde i pozůstatky antických vil římských patricijů. Oblast je sopečného původu a pro krásu svých pahorkatin a vulkanických jezer byla před téměř třiceti lety částečně vyhlášena přírodní rezervací.
Papežům se tato krajina odjakživa líbila. – existují psané paměti o výletu, který sem na koni podnikl v polovině 14.st. Enea Silvio Piccolomini, papež Pius II. Vstoupil se svým průvodem do městečka a spatřil zříceninu hradu rodu Gandolfi, na níž právě o dvě století později vyrostl papežský palác. Urban VIII. roku 1624 pověřil jeho stavbou architekta Carla Madernu, jenž je mimo jiné autorem fasády Svatopetrské baziliky. V následujících stoletích doznávala stavba větších či menších změn a modernizaceZa druhé světové války se exteritoriální status paláce velmi osvědčil, na příkaz Pia XII. byl palác přeměněn v útočiště uprchlíků skrývajících se před nacisty. Podle amerického rabína Davida Gil Dalina zde nalezly úkryt minimálně tři tisíce Židů, které správa paláce ubytovala a poskytovala jim košer stravu. Některým ženám se zde narodily děti, jako improvizovaný porodní sál jim posloužily soukromé komnaty Pia XII.Po vylodění spojeneckých vojsk se zase papežská vila stala táborem pro uprchlíky z blízkých vesnic. Byly postaveny polní kuchyně, zřízeno ubytování a mnozí členové Švýcarské gardy se účastnili poskytování pomoci. Během jednoho bombardování naneštěstí dopadla bomba i na papežský palác a zapříčinila úmrtí několika evakuovaných. Mons. Montini byl papežem Piem XII. pověřen péčí o uprchlíky za pomoci Papežského asistenčního díla (POA). Po osvobození se Pius XII. často do rezidence uchyloval na dlouhé pobyty a též zde zemřel v říjnu roku 1958, stejně jako jeho bývalý sekretář, pozdější „ Papa Montini“ – Pavel VI. - o dvacet let později. Pavel VI. si vytvořil vřelý vztah k místním obyvatelům a zavedl zvyk slavení první mše sv. o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie v barokním kostelíčku Sv.Tomáše de Villa Nova. S Janem Pavlem II. se papežská rezidence stala „druhým Vatikánem“, jak ji sám humorně nazval. Pro Karola Wojtylu byla místem práce i odpočinku. Pozměnil její vzhled vybudováním bazénu, který využíval ze zdravotních důvodů. Přiměl tak americké novináře k riskantnímu přelétání sídla vrtulníkem, aby ulovili snímek koupajícího se papeže. Druhou důležitou změnou bylo zpřístupnění papežské vily intelektuálům a novinářům. Papež sem vždy v srpnu zval na týden či dva vědce, filosofy a teology ke studijnímu setkání. Sportovní temperament Jana Pavla II. se však projevoval i tím, že si často nazul pohorky a vydával se na výlety do okolní přírody, navštěvoval archeologické vykopávky i zemědělské usedlosti. Možná mu připomínaly Polsko jeho mladých let...
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.