Rádio Vaticana

Zabíjet v Božím jménu je rouhání

12.9.2011

“Bound to Live Together – Religions and Culture in Dialoge” – “Určeni k žití pospolu – dialog náboženství a kultur” – pod tímto názvem probíhá v Mnichově setkání více než tří set vedoucích náboženských a politických osobností ze šedesáti zemí světa, organizované mnichovsko-freisingskou diecézí a komunitou Sant´Egidio.
Ekumenické setkání zahájil včera dopoledne kard. Reinhard Marx mší svatou v mnichovské katedrále a odpoledne se za účasti německého prezidenta Christiana Wulffa konala vzpomínková manifestace na oběti atentátů 11. září souběžně se vzpomínkovým shromážděním v New Yorku.
Kard. Marx ve své úvodní promluvě nazval uplynulé roky “ztraceným desetiletím”, v němž příliš převážily “válečné scénáře a bojová rétorika”. Jedenácté září, řekl mnichovský kardinál, se musí stát výzvou k tomu, abychom se nepodrobovali logice msti, násilí a nepřátelství a nechali se jimi ovládat, nýbrž abychom usilovali o mír, spravedlnost, setkání a smíření. Kard. Marx zdůraznil, že shromáždění náboženští představitelé se ohrazují proti zneužívání Božího jména za účelem násilí, vykořisťování, či útlaku. Odvolávat se na Boha a přitom zabíjet nevinné lidi je rouhání, dodal.
Pomocí telemostu s Ground Zero zazněly poté v přímém přenosu dvě svědectví pozůstalých. Emily Aoyama, jejíž otec přišel o život v letadle, které narazilo do mrakodrapu Světového obchodního centra, řekla:

Desáté výročí 11. září mne naučilo, že jednou z nejhlubších příčin nenávisti ve všech společnostech je neuznání hodnoty lidského života. Pevně proto věřím, že náboženství mají svou důležitou a nezastupitelnou roli. Slibuji svému otci a všem obětem této tragédie – která je symbolem všeho násilí, jež se událo v tomto prvním hrůzném desetiletí 21. století, že budu usilovat o vytvoření trvalého míru, aby jejich smrt nebyla marná.

Do Mnichova zaslal své poselství rovněž Svatý otec. Připomíná v něm, že název letošního mírového setkání – “Určeni k žití pospolu” - dokládá, že lidé jsou na sebe navzájem odkázáni. Společnému životu, který je základním předpokladem lidské komunity, je třeba dát pozitivní obsah – soužití se na jedné straně může stát peklem, na druhé však i darem. Je možné žít vedle sebe, avšak je nutné se učit životu pospolu a společnému sdílení, které dnes není regionálně omezeno, nýbrž nabývá na univerzalitě. Subjektem společného bytí je dnes lidstvo jako celek, zdůrazňuje Svatý otec.
Když se shromažďují křesťané, připomínají si, že Bůh je stvořitelem všech lidí a že Kristus zvěstoval pokoj těm, co byli blízko, i těm, co jsou daleko (viz Ef 2,16 násl.), píše ve svém poselství Benedikt XVI. Lidé se musí učit vzájemně si otevírat svá srdce a přijímat blízké i vzdálené ve stejném duchu Kristova pokoje. Srdce je zároveň i místem, v němž se nás dotýká Bůh. Náboženství, v němž se jedná o setkávání člověk s Božím tajemstvím, je tak podstatnou měrou svázáno s otázkou míru.

“Pokud náboženství pomíjí setkání s Bohem, strhuje Boha na sebe sama, namísto aby k němu pozdvihovalo člověka, a činí z Boha takříkajíc svůj majetek, může přispívat ke zkáze míru. Jestliže však náboženství vede k božskému Bohu, Stvořiteli a Vykupiteli, pak mír posiluje. Víme, že i v křesťanství se nacházela praktická pokřivení Božího obrazu, jež zapříčinila narušení míru. O to více jsme všichni povoláni, abychom se nechali božským Bohem očistit a stali se nositeli míru”,

vyzývá Svatý otec v poselství adresovaném účastníkům mnichovského setkání náboženství a kultur.

Jana Gruberová