Rádio Vaticana

Židovsko-křesťanské kořeny volného trhu

10.12.2011

„Evropská politická reprezentace se setkává, aby zachránila euro a Evropskou unii. Totéž by měli udělat náboženští lídři. Proto přijíždím do Říma. O svých obavách budu mluvit s papežem,“ prozrazuje na stránkách nejnovějšího vydání Osservatore Romano vrchní rabín Velké Británie, Jonathan Sacks. Židovský představitel připouští, že náboženské debaty o finanční krizi mohou vyhlížet absurdně. Připomíná ale zároveň, že hospodářství založené na volném trhu vyrůstá z náboženství. Objevilo se totiž v Evropě proniknuté židovsko-křesťanskými hodnotami. Rabín Sacks se odvolává na bádání harvardského ekonoma Davida Landese, který prokázal, že Čína až do 15. století předbíhala Evropu pokud jde o vědecko-technické výsledky. V Číně se ale nevyvinul volný trh ani moderní věda. Stejně tak tam nedošlo k průmyslové revoluci. Číně totiž chyběla suma hodnot, které Evropě daly judaismus a křesťanství.

V úvodníku k vydání Osservatore Romano (9.-10. 12.) britský rabín připomíná, že ekonomika volného trhu je ve shodě s hodnotami hebrejské Bible. „Materiální blahobyt je pro nás Božím požehnáním. Bída utiskuje tělo i ducha. Boj proti ní je proto svatou povinností a práce je šlechetným povoláním,“ píše rabín Sacks.

Nejvyšší představitel judaismu ve Velké Británii připomíná, že první finanční struktury současného kapitalismu se rozvinuly v 15. století v křesťanských městech: ve Florencii, Pise, Janově a v Benátkách.
Max Weber spojoval s duchem kapitalismu protestantskou etiku. Michael Novak katolickou. A Židé? „Ačkoliv představují sotva 0,2 procenta obyvatel světa, 30% laureátů nobelovy ceny za ekonomii jsou právě Židé,“ podotýká rabín Sacks.

Svůj sloupek o židovsko-křesťanských kořenech kapitalismu uzavírá britský rabín hořkým konstatováním, že volný trh narušil hodnoty, z nichž sám vyrostl. Způsobila to „hluboce neetická“ konzumní kultura, život na kredit a komplikované finanční mechanismy, kterým už nerozumí ani sami politici a bankéři. K aktuálnímu stavu věcí se hodí biblická metafora zlatého telete, dodává rabín. Zlato přestává být prostředkem výměny a stává se předmětem kultu. V židovství je protilátkou na tyto tendence sabat. Den, kdy se nepracuje ani neobchoduje. Je to čas určený výlučně pro hodnotné věci, které ale nejsou na prodej, jako rodina, společenství, díkuvzdání Bohu. „Není náhodou, že ve Velké Británii liberalizace neděle a finančních trhů nastoupila ve stejné chvíli - končí rabín Sacks. – Přišel čas, abychom objevili židovsko-křesťanskou etiku důstojnosti člověka. Lidstvo nebylo stvořeno, aby sloužilo trhům. Naopak, trhy byly stvořeny proto, aby sloužily lidstvu,“ zdůrazňuje vrchní rabín Velké Británie a Commonwealthu v posledním vydání deníku Osservatore Romano.

Johana Bronková