13.5.2012 

Promluva Benedikta XVI. na setkání s obyvateli města Sansepolcro

Drazí bratři a sestry,

Jsem rád, že jsem tady v Sansepolcro, abych spolu s vámi poděkoval Bohu za tisíc let založení tohoto města, za všechna divy milostí a požehnání, která Prozřetelnost darovala během těchto deseti století. Na tomto historickém náměstí, zopakujeme slova dnešního responsoriálního Žalmu: „Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci... Jásejte Hospodinu, všechny země, radujte se, plesejte a hrejte“ (Žl 97, 1.4).

Drazí přátelé ze Sansepolcra, všechny vás srdečně zdravím, počínaje arcibiskupem Riccardo Fontanou, zdravím také kněze, zasvěcené osoby a věřící, kteří se aktivně věnují apoštolátu. Zvláštní zmínka patří občanským a vojenským představitelům, zejména starostce, paní doktorce Daniele Frullaniové, které děkuji za laskavá slova na uvítanou.

Před tisíci lety se svati poutníci Arcanus a Egidius uprostřed velkých proměn své doby vydali hledat pravdu a smysl života do Svaté země. Po svém návratu s sebou přinesli nejenom kameny, nasbírané na hoře Sión, ale zvláštní nápad, který pojali v Ježíšově zemi: postavit v Alta Valle del Tevere civitas hominis – město, které by napodobilo Jeruzalém a už svým jménem evokovalo spravedlnost a pokoj. Tento plán připomíná velkou vizi dějin svatého Augustina ze spisu O Boží obci. Když Alarichovi Gótové vstoupili do Říma a pohanský svět obvinil Boha křesťanů, že nezachránil město, zvané caput mundi, svatý biskup z Hippo vysvětlil, co máme od Boha očekávat, spravedlivý vztah mezi politickou a náboženskou sférou. V dějinách vidí přítomnost dvojí lásky: lásky k sobě, která vede ke lhostejnosti vůči Bohu, a lásku k Bohu, která vede k plné svobodě pro druhé a k budování lidského města řízeného spravedlností a pokojem (srov. O Boží obci, XIV, 28).

Tato vize jistě nebyla zakladatelům Sansepolcra cizí. Vymysleli vzor města artikulovaného a prostoupeného nadějí v budoucnost, ve které jsou Kristovi učedníci povoláni být pohonem společnosti prosazováním pokoje a praktikováním spravedlnosti. Jejich odvážná představa se stala skutečností díky vytrvalosti na cestě, která pokračovala celé generace s přispěním nejprve benediktinského charizmatu a potom kamaldulských mnichů. Bylo zapotřebí velkého nasazení, aby byl položen základ mnišského společenství a poté vašeho města v okolí opatského kostela. Nebyl to jenom projekt, kterým se vyznačuje urbanistika Borga Sansepolcro, protože samotné umístění dómu má značnou symbolickou hodnotu: je vztažným bodem, podle kterého se může každý orientovat během cesty, ale především v životě; je mocnou pobídkou hledět vzhůru a povznášet se od každodennosti, vzhlížet k Nebi v nepřetržitém zaměření k duchovním hodnotám a ke společenství s Bohem, který nezpůsobuje odcizení ve vztahu ke každodennosti, nýbrž propůjčuje ji orientaci a umožňuje ji intenzivněji prožívat. Tato perspektiva je platná také dnes, má-li být obnoveno hledání „pravdy“ a vnímání života jako cesty, která přibližuje k „pravdě“ a „spravedlnosti“.

Drazí přátelé, ideál vašich zakladatelů dospěl až do naší doby a představuje nejenom stěžejní bod identity Sansepolcra i této diecéze, ale také výzvu k zachování a prosazování křesťanského myšlení, které stojí u počátků tohoto města. Milénium je příležitostí k reflexi, která je jednak vnitřní cestou víry a jednak snahou znovu objevit křesťanské kořeny, aby evangelní hodnoty nadále oplodňovaly vědomí i každodenní dějiny obyvatel. Dnes je obzvláště zapotřebí, aby služba církve světu nacházela svůj výraz v osvícených věřících laicích, schopných v rámci lidského města ochotně jednat a sloužit mimo soukromý zájem, mimo stranické vidění. Obecné dobro je větší než dobro jedince a také křesťanům náleží přispívat ke zrodu nové veřejné etiky. Připomíná nám to zářivá postava nového blahoslaveného Giuseppe Toniola. Proti nedůvěře k politickému a sociálnímu nasazení jsou zejména mladí lidé povoláni stavět úsilí a lásku k odpovědnosti, inspirovat se evangelní láskou, která vybízí k neuzavírání se do sebe samých, ale k péči o druhé. Mladým bych chtěl adresovat výzvu, aby dovedli myslet velkoryse: mějte odvahu se osmělit! Buďte připraveni dát novou příchuť celé občasnké společnosti solí poctivosti a nezištným altruismem. Je nezbytné nacházet pevné motivace, aby bylo možno sloužit dobru občanů.

Výzva, před kterou stojí toto starobylé město, spočívá v harmonizaci znovu objevené vlastní tisícileté identity spolu s přijetím a přivtělením odlišných kultur a vnímavostí. Svatý Pavel nás učí, že církev, ale i celá společnost jsou jako lidské tělo, kde se každá část liší od jiné, ale všechny vedou k dobru celého organismu (srov. 1 Kor 12,12-26). Děkujeme Bohu za to, že vaše diecézní obec vyzrála během staletí do vřelé misijní otevřenosti, jak to potvrzuje zvláštní spojení s latinským patriarchátem v Jeruzalémě. S potěšením jsem se dozvěděl, že přineslo plody ve spolupráci na charitativních dílech ve prospěch potřebnějších bratří ve Svaté zemi. Starobylá pouta vedla vaše předky k vybudování kamenné kopie Svatého hrobu Jeruzalémského, která poskytla pevnou identitu obyvatelům, aby vedli zbožný život a modlili se vstříc Svatému městu. Tato pouta trvají a působí, že všechno, co se týká Svaté země, je vámi vnímáno jako realita, která se týká vás; a stejně tak jsou v Jeruzalémě oživovány bratrské vztahy vaším jménem a přítomností poutníků z vaší diecéze. Jsem si jist, že v tomto ohledu otevíráte nové perspektivy solidarity a vtiskujete nový apoštolský rozlet ve službách evangelia. Je to jeden z nejvýznamnějších výsledků oslav jubilea vašeho města.

Vrátím ještě jednu poznámkou k dómu, ve kterém jsem rozjímal krásu „Svaté tváře“. Tato bazilika je místem chvalozpěvů Bohu a Svatému městu, sídlem znovu objevené harmonie bohoslužebného a občanského života, nosným bodem smiřování. A jako vaši otcové dovedli budovat nádherný chrám z kamene, je na vás, abyste činili viditelným a věrohodným smysl bohoslužebné budovy a žili v pokoji uvnitř církevní i občanské pospolitosti. V dobách renesance požádali obyvatelé biturgenského kraje malíře Durante Albertiho, aby v jejich mateřském kostele znázornil Betlém a nikdo tak nezapomínal, že Bůh je s námi v chudobě jesliček. Pamětliví minulosti, vnímaví k přítomnosti, ale také zaměření k budoucnosti, vězte vy, křesťané diecéze Arezzo-Cortona-Sansepolcro, že duchovní pokrok vašich církevních obcí a prosazení obecného dobra si žádá úsilí o stále životnější začlenění vašich farností a sdružení do tohoto regionu. Ušlá cesta a víra, která oživuje, vám dávají odvahu a jsou pobídkou ubírat se dál. Při pohledu na svůj bohatý duchovní odkaz buďte živou církví ve službách evangelia! Církví pohostinnou a štědrou, která svým svědectvím zpřítomňuje Boží lásku ke všem lidským bytostem, zvláště těm trpícím a potřebným.

Kéž Nejsvětější Panna, kterou ctíme zvláště v měsíci květnu, bdí nad každým z vás a je oporou vašemu úsilí o lepší budoucnost. Maria, Královno pokoje, slyš naši modlitbu: učiň z nás svědky svého Syna a neúnavné tvůrce spravedlnosti a pokoje.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.