Rádio Vaticana

Rok víry – návod k použití

21.10.2012

Evropské obzory

Církev má nové téma – od 11. října, výročí zahájení koncilu, až do slavnosti Krista Krále následujícího roku se budou konat nejrůznější iniciativy, představení, sympozia a setkání pod hlavičkou „Roku víry“. Poté, co jej Benedikt XVI. v říjnu minulého roku ohlásil, bylo zřejmé, že po roku sv. Pavla a Kněžském roku zaujme čelné místo velký projekt nové evangelizace.

Doposud má Rok víry všechny prvky, kterými se normálně vyznačují takovéto „akce“: zahajovací a závěrečnou ceremonii, vrcholné události, vlastní logo a tak dále. Vatikán nebude jediným místem, kde se Rok víry bude odehrávat; pokud vše klapne, zúčastní se také četné místní církve a zorganizují si pod týmž mottem své vlastní akce, setkání, bohoslužby, konference a výstavy.

Vyhlášení roku na dané téma tudíž s sebou vždy nese riziko, že se jeho prožívání změní v pouhou vnější událost. O tomto problému se již delší dobu diskutuje v souvislosti se Světovými dny mládeže. Přijedou na ně tisíce účastníků; nálada a přítomnost davu, hudba a zajímavá atmosféra promění lidi i jejich vnímání, ale pak se zase všichni rozjedou domů a z prožitého nadšení nezbude nic. Totéž hrozí i akcím Roku víry. Již z podstaty věci totiž vyplývá, že událost je dílem okamžiku. Víra však – a zejména pak víra každodenní – chce něco více. Měla by trvat, svědčit, předávat – a měnit věřícího. S momentálním rozpoložením, byť sebekrásnějším, tedy nevystačíme. Rok víry se proto nesmí stát sbírkou „akcí“.

Co tedy má Rok víry být?
Papež své záměry velice stručně vykreslil ve svém kázání z loňského 16. října, kterým dotyčný Rok ohlašoval. Používá přitom především slovesa v činném rodě: dodat, vést, posílit, darovat a – přirozeně – hlásat. Papež chce – řečeno jeho vlastními slovy – tento rok pojmout jako impuls pro celou církev. Téhož dne o něco později Benedikt XVI. svůj záměr ještě jednou upřesnil v promluvě před modlitbou Anděl Páně – spíše než na vzpomínce, na oslavě výročí koncilu jako takového, mu záleží na dalším předávání víry, na evangelizaci. Rok víry má tedy být čímsi činným – či lépe, má probudit činnou víru.

Sled událostí tedy přeci jenom může k něčemu přispět. Heslo zní „impuls“. Akce, setkání, bohoslužby a koncerty sice nenabízejí řešení na otázky, které vyvstávají, ale mohou tyto otázky vynést na povrhy. Pro něco takového se akce dobře hodí – nastolují témata.

Rok víry tak bude pokračováním toho, co je cílem říjnového biskupského synodu. A toho, co má přinést vzpomínání na druhý vatikánský koncil. Vlastně jakési aggiornamento aggiornamenta.

Církvi prospěje, když se zase jednou bude celý rok zabývat otázkou hlásání víry v dnešním světě a bude přitom vědět, že to dělají všichni katolíci. Právě to chce totiž Rok víry podnítit. O zbytek se už jako obvykle musí postarat všední den.

***
Autor je vedoucím německé redakce Vatikánského rozhlasu
přeložila Jana Gruberová

Bernd Hagenkord