Rádio Vaticana

Nikdo není tak chudý, aby nemohl něco dát

11.11.2012

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,

Bohoslužba Slova této neděle nám prezentuje jako vzory víry dvě vdovy. Představuje nám je paralelně: jednu v První knize Královské (17,10-16), druhou v Markově evangeliu (12,41-44). Obě tyto ženy jsou velmi chudé a právě v této situaci projevují velkou víru v Boha. První se objevuje v cyklu vyprávění o prorokovi Eliášovi. Ten v době hladu dostal od Pána příkaz odebrat se do Sidónu, tedy pryč z Izraele, na pohanské území. Tam potká tuto vdovu a požádá ji o vodu a chléb. Žena odvětí, že má pouze hrst mouky a trochu oleje, ale protože prorok naléhá a slibuje, že pokud jej poslechne, nebude chybět mouka ani olej, vyslyší ho a je odměněna. Druhá vdova z evangelia je zpozorována Ježíšem v Jeruzalémském chrámu u pokladnice, kam lidé vkládají své dary. Ježíš zahlédne, že tato žena dává do pokladnice dvě drobné mince. Zavolá tedy učedníky a vysvětluje, že její dar je větší než ten, který dali bohatí, protože zatímco oni dali ze svého nadbytku, vdova nabídla „všechno, co měla, celé své živobytí“ (Mk 12,44).

Z těchto dvou biblických epizod moudře kladených vedle sebe je možné odvodit cenné ponaučení týkající se víry, která se jeví jako vnitřní postoj toho, kdo zakládá svůj život na Bohu, na Jeho Slovu a naprosto v Něho důvěřuje. Vdova sama o sobě představovala ve starozákonní době situaci velké nouze. Vdovy a sirotci proto v Bibli představují lidi, o které se Bůh výjimečně stará. Ztratili pozemskou oporu, ale Bůh zůstává jejich Ženichem, jejich Rodičem. Nicméně, Písmo říká, že objektivní situace nouze, v tomto případě fakt vdovství, nepostačuje. Bůh vždycky žádá naši svobodnou oddanost víry, která se vyjadřuje láskou k Němu a k bližnímu. Nikdo není tak chudý, aby nemohl něco dát. A obě naše dnešní vdovy opravdu dokazují svoji víru vykonáním skutku lásky. Jedna ve vztahu k prorokovi a druhá almužnou. Tak dosvědčují nedělitelnou jednotu víry a lásky, jakož i lásky k Bohu a lásky k bližnímu, jak nám to připomnělo evangelium minulou neděli. Svatý papež Lev Veliký, jehož památku jsme slavili včera, praví: „Božská spravedlnost se nevypočítává množstvím darů, nýbrž vahou srdce. Vdova z evangelia vložila do chrámové pokladny dvě drobné mince, které převážily dary všech bohatých. Žádné gesto dobroty před Bohem nepostrádá smysl, žádné milosrdenství nezůstává bez ovoce“ (Sermo de jejunio dec.mens., 90,3).

Panna Maria je dokonalým příkladem toho, kdo nabízí sebe celého s důvěrou v Boha. V této víře odpověděla Andělovi souhlasem a přijala Pánovu vůli. Maria pomoz v tomto Roku víry také každému z nás, abychom posílili důvěru v Boha a v Jeho Slovo.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV