21.11.2012
Zaplněná aula Pavla VI. byla dnes dějištěm generální audience Benedikta XVI., který pokračoval ve svém cyklu katechezí věnovaných probíhajícímu Roku víry. V závěru se papež vyslovil k situaci v pásmu Gaza. V katechezi Svatý otec mimo jiné řekl:
„V této dnešní katechezi bych se rád pozastavil u rozumnosti víry v Boha. Katolická tradice hned zpočátku odmítla takzvaný fideismus, což je vůle věřit proti rozumu. Credo quia absurdum (věřím, poněvadž je to absurdní) není formulace, která by interpretovala katolickou víru. Bůh totiž není absurdní, třebaže je mystériem. Tajemství samo není iracionální, ale překypuje smyslem, významem i pravdou. Pokud rozum nazírá tajemství a vidí tmu, není tomu tak proto, že by tajemství neobsahovalo světlo, ale spíše proto, že jej obsahuje příliš mnoho. Stejně tak, jako když člověk obrátí svůj zrak přímo do slunce a uzří pouze tmu. Kdo by však tvrdil, že slunce nesvítí nebo že není zdrojem světla? Víra umožňuje hledět do „slunce“, k Bohu. Je akceptací Jeho zjevení v dějinách a opravdu se jí dostává jakoby veškeré záře Božího tajemství, uznává-li velký zázrak, že se totiž Bůh přiblížil člověku, nabídl se jeho schopnosti poznat, přizpůsobil se stvořenému omezení lidského rozumu (srov. Dei Verbum, 13). Zároveň Bůh svojí milostí osvěcuje rozum a otevírá mu nové, nezměrné a nekonečné horizonty. Víra je proto podnětem k neustálému hledání, ustavičnému nezaostávání a nespokojování se s nevyčerpatelným objevováním pravdy a skutečnosti. Falešným je předsudek jistých moderních myslitelů, podle nichž je lidský rozum blokován věroučnými dogmaty. Přesný opak je pravdou, jak dokázali velcí myslitelé katolické tradice. Svatý Augustin před svým obrácením hledá se značným znepokojením pravdu za pomoci všech možných filosofií a všechny je shledává nedostatečnými. Jeho úmorné racionální bádání je smysluplnou pedagogií pro setkání s Kristovou Pravdou. Když říká: „rozuměj, abys uvěřil, a věř, abys rozuměl“ (Sermo 43,9), jakoby podával svou vlastní životní zkušenost. Tváří v tvář Božímu Zjevení si intelekt a víra nejsou cizí nebo protichůdné, nýbrž současně podmiňují porozumění Jeho smyslu, aby přijaly Jeho autentické sdělení a vstoupily tak na práh tajemství. Svatý Augustin je spolu s mnoha dalšími křesťanskými autory svědkem víry, která se uskutečňuje rozumem, který myslí a vybízí k přemýšlení. V těchto šlépějích jde svatý Anselm, který ve svém Proslogion říká, že katolická víra je fides quaerens intellectum (víra hledající porozumění) a že tedy hledání porozumění je vnitřním úkonem víry. A především Svatý Tomáš Akvinský, zdatný představitel této tradice, se konfrontuje s rozumem filosofů a ukazuje kolik nové a plodné racionální vitality se dostává lidskému myšlení, je-li naroubováno na principy a pravdy křesťanské víry.“
PLNÉ ZNĚNÍ katecheze Benedikta XVI. je ZDE
V závěru generální Svatý otec obrátil pozornost k aktuálnímu dění na Blízkém východě:
„S velkou starostí sleduji eskalaci násilí mezi Izraelci a Palestinci v pásmu Gaza. Spolu s modlitbou za oběti a za trpící cítím povinnost znovu zdůraznit, že nenávist a násilí nejsou řešením problémů. Povzbuzuji dále iniciativy a snahy těch, kteří usilují o dosažení příměří a zahájení vyjednávání. Vybízím také představitele obou stran, aby přijali odvážná opatření ve prospěch míru a ukončili konflikt i s jeho negativními důsledky na celý Blízkovýchodní region, sužovaný příliš mnohými střety a nezbytně potřebující mír a smíření.“
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.