Rádio Vaticana

Dvacet čtyři dekretů Kongregace pro svatořečení

20.12.2012

Benedikt XVI. dnes autorizoval promulgaci dekretů Kongregace pro blahořečení a svatořečení, které se týkaly 21 beatifikačních procesů v různých jeho fázích a 3 kanonizačních procesů.

První a největší kauzou je uznání zázraku na přímluvu blahoslavených mučedníků z italského Otranta, Antonia Primalda a osmi set (813) dalších obyvatel tohoto města, kteří vydali nejvyšší svědectví víře v roce 1480 po nájezdu Osmanských Turků na toto nejvýchodnější město Apeninského poloostrova. Uznáním tohoto zázraku tedy již nic nebrání kanonizaci těchto mučedníků, jejichž svědectví silně otřáslo tehdejší Evropou. Všichni byli popraveni, protože po dobytí města odmítli přestoupit na islám. Beatifikováni byli v roce 1771 Klementem XIV.
Další 2 dekrety, kterými vrcholí kanonizační procesy, se týkají uznání zázraku na přímluvu dvou řeholnic z minulého století: italské sestry, bl. Laury di Santa Catarina da Siena (1874-1949) a mexické řeholnice, bl. Marie Guadalupe (1878-1963).

Následují dekrety, které jsou závěrečnou etapou beatifikačních procesů, a podávají uznání zázraku na přímluvu 3 Božích Služebníků a 2 Božích služebnic z Itálie, Španělska, Argentiny, Polska a Ukrajiny. Cestu k beatifikaci otevírají dále dekrety týkající se mučednictví.
Nejvíce případů mučednictví - celkem 34 - je z období pronásledování církve ve Španělsku v polovině 30. let 20.století. Jde o 9 mužů, vesměs řeholníků, z nichž 6 bylo redemptoristy (Jose Javier Gorosterratzu a druhové), ostatní z menších, u nás neznámých řádů; dále 24 žen, z nichž 15 sester ze Společnosti dcer křesťanské lásky sv. Vincence de Paul (vincentky), 9 paulánek, tedy Nejmenších sester sv. Františka z Pauly a jedna laička, vdova (Lucrezia Garcia y Solanas). Poslední dnešní dekret o mučednictví se týká chorvatského diecézního kněze Miroslava Bulešiće (nar. 1920), který byl z nenávisti k víře zabit v roce 1947.

A nakonec ještě 10 dekretů Kongregace pro blahořečení, které se týkají uznání hrdinských ctností Božích Služebníků, z nichž nejznámější je bezesporu Giovanni Battista Montini, tedy papež Pavel VI. (1897-1978). Ostatní hrdinské ctnosti byly uznány v případě 6 řeholních sester (2 z Itálie a po jedné z Polska, Španělska, Venezuely a Ekvádoru), jednoho italského biskupa Francesco Xaverii Petagna (1812-1878), španělského diecézního kněze Juana Jose Bonal Cortada (1769-1829) a francouzského kněze Louis-Marie Baudouina (1765-1835).

Milan Glaser