Rádio Vaticana

Před osmi lety se děkan kardinálského sboru účastnil konkláve

13.3.2013

Před osmi lety, 18. dubna 2005, začínalo konkláve, z něhož vzešel Benedikt XVI., který těsně před tím oslovil kardinálský sbor během úvodní mše svaté pro eligendo Pontifice jako kardinál děkan. Jen třicet hodin před svým zvolením pronesl tehdy kardinál Ratzinger homilii, která byla svým obsahem a stylem zřejmou předzvěstí celého jeho pontifikátu. Joseph Ratzinger hovořil o tom, jak lze „slzavé údolí proměnit v zahradu Boží“, k čemuž je zapotřebí křesťanů obdařených dospělou vírou, kteří jsou přáteli Krista a nepřáteli relativismu.

„Zřetelná víra podle církevního Kréda je často nálepkována jako fundamentalismus. Zatímco relativismus nechávající se zmítat sem a tam větrem kdejakého učení je vydáván za jediný postoj, který je opravdu na úrovni naší doby. Tak vzniká diktatura relativismu, který nic neuznává za definitivní a za jediné a nejzazší kritérium považuje vlastní ego a jeho choutky.“

V zaplněné Svatopetrské bazilice věřící před osmi lety se zjevným zaujetím naslouchali homilii děkana kardinálského sboru, která promlouvala k jejich srdci. Nikomu nebylo těžké pochopit slova německého kardinála, který byl médii klasifikován za špatně srozumitelného teologa:

„Dospělá víra není ta, která sleduje módní vlny a poslední novinky. Dospělá a zralá víra je hluboce zakořeněna v přátelství s Kristem. Toto přátelství nás otevírá ke všemu, co je dobré a dává nám měřítko rozlišování mezi pravým a falešným, mezi podvodem a pravdou. Do této dospělé víry musíme dorůstat a k této víře musíme vést Kristovo stádce. A tato víra a pouze víra vytváří jednotu a projevuje se v lásce.“

Z tehdejší promluvy kardinála Ratzingera mnozí vytušili, že k nim mluví budoucí papež Benedikt XVI.

„Musíme se nechat oživovat svatým neklidem, který nás vybízí šířit dar víry a přátelství s Kristem mezi všechny lidi. Musíme přinášet trvalé plody. Všichni lidé za sebou chtějí zanechat stopu, která zůstane. Co však zůstane? Peníze ne. Ani budovy nezůstanou a knihy také ne. Po určité době, dříve či později toto všechno zanikne. Jediné, co zůstane na věčnosti, je lidská duše, člověk stvořený Bohem pro věčnost. Trvalými plody jsou ty, které jsme zaseli v lidských duších: láska, poznání, gesto schopné dotknout se srdce, slovo, jež otevírá duši k radosti z Pána. Jděme tedy a prosme Pána, aby nám pomohl nést plody, trvalé plody. Jedině tak se země změní ze slzavého údolí na zahradu Boží.“

Řekl před osmi lety kardinál Ratzinger kardinálskému sboru, který se ubíral do konkláve k volbě, z níž vzešel Benedikt XVI.

Milan Glaser