Je možné, aby menšina diskriminovala většinu?

30.5.2013 

Je možné, aby menšina sociálně diskriminovala většinu?, dotazovala se rakouská právnička Gudrun Kuglerová při prezentaci výroční zprávy “Observatoře projevů protikřesťanské diskriminace a intolerance v Evropě” (Observatory on Intolerance and Discrimination Against Christians). Ředitelka této instituce se sídlem ve Vídni minulé úterý vystoupila v albánském hlavním městě na konferenci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na svou řečnickou otázku si sama odpověděla: Jak dokazují dějiny na případu apartheidu, možné to je. A po sedmnácti stoletích od vyhlášení Milánského ediktu je náboženská svoboda v Evropě ve stále větším ohrožení. Diskriminováni nicméně nejsou oni matrikoví křesťané, kteří jdou s proudem doby, nýbrž lidé kladoucí vysoké etické nároky křesťanské morálky, dodala. A takoví již většinu netvoří, míní Gudrun Kuglerová.

Zpráva vídeňské Observatoře za rok 2012 se člení do dvou oddílů. První analyzuje náboženskou intoleranci na území situovaném východně od rakouského hlavního města. V těchto geografických oblastech vyvstávají obtíže s udílením víz pro misionáře, s formací duchovních a výukou náboženství ve školách. Na západ od Vídně nezávislá instituce Observatoře v posledních pěti letech detailně zdokumentovala osm set případů náboženské diskriminace. Zpráva za rok 2012 však podotýká, že tato data jsou značně podhodnocená. Dokládá to výsledky výzkumu, který před dvěma lety provedla agentura ComRes ve Spojeném království. Tři čtvrtiny dotázaných křesťanů tehdy uvedlo, že se setkávají s mnohem výraznější diskriminací křesťanů v porovnání s příslušníky jiných náboženství. Více než šedesát procent respondentů poukazuje na vylučování křesťanů na pracovišti a ve veřejném životě. Více než sedmdesát procent pak vnímá rostoucí mediální marginalizaci.

Z dalšího aktuálního šetření vyplývá, že v patnácti zemích západní Evropy existuje 41 zákonů, omezujících svobodu svědomí, projevu a shromažďování, uvádí zpráva vídeňské Observatoře. Nezáleží na tom, zda zabraňují nošení křížků na pracovišti, nutí lékaře k zákrokům odporujícím jejich svědomí, či nařizují dětem školní sexuální výchovu v rozporu s přesvědčením rodiny. Všechny tyto případy totiž poukazují na postupnou a skrytou perzekuci, která se promění v mnohem větší nebezpečí, nebude-li zastavena ve svých počátcích, informovala ředitelka Observatoře. Zpráva této instituce nakonec poukazuje na růst vandalismu, namířeného proti sakrálním stavbám. Pouze za rok 2010 se ve Francii 84 procent případů vandalismu týkalo poškození křesťanských kostelů. Neškodí zde opět vzpomenout Milánského ediktu, který podnítil velký rozmach křesťanské architektury a zaručoval navrácení dříve odňatého církevního majetku, uzavírá v albánské Tiraně Gudrun Kuglerová.

Fotografie ukazuje demonstraci několika stoupenců LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob) v Lyonu 14. dubna 2013. Demonstrující vyzývá ke klidu a k zabití Frigid Barjot, což je katolická aktivistka z hnutí Manif pour tous (Manifestace pro všechny), která pořádá manifestace za práva dětí, za hodnoty manželství a rodiny, kterých se v Paříži účastnily miliony lidí.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.