8.6.2013 

Učme se přijímat a uchovávat Boží slovo jako Maria, vybízel papež František při mši svaté v Domu svaté Marty. U příležitosti dnešní památky Neposkvrněného srdce P. Marie se zastavil nad významem výrazu „uchovávat v srdci“, jakým Písmo charakterizuje Mariin postoj a nad „úžasem“, který se zmocnil učitelů zákona, když slyšeli Ježíše.

Úžas, poznamenal papež, je „okamžikem, v němž je Boží slovo zaséváno do našeho srdce“. Není však možné žít v neustálém úžasu, je třeba jej uchovávat, opatrovat ve svém životě. A právě to činí Maria, o níž je psáno, že byla „udivena“ a že „Boží slovo“ uchovávala ve svém srdci.

„Co to znamená: uchovávat Boží slovo? Dostanu Slovo, vezmu láhev, strčím Slovo do láhve a uložím si je? Ne. Uchovávat Boží slovo znamená, že se naše srdce otevírá, že se otevřelo tomuto Slovu, jako se země otvírá, aby přijala zrno. Boží slovo je zrno určené k setí. Ježíš nám řekl, co se stane se zrnem: některé padne na kraj cesty a přiletí ptáci a sezobou ho. To je slovo, které nebylo opatrováno, padlo do srdcí, která je nedokázala přijmout.“

Další padne do kamenité půdy, pokračoval papež ve výkladu podobenství o rozsévači, a zrno umírá. O těchto lidech Ježíš říká, že nedokáží uchovávat Boží slovo pro svou nestálost. Jakmile přijde zkouška, zapomínají. Jindy padne Boží slovo do nepřipravené země, plné trní. Co je toto trní? Ježíš mluví o přilnutí k bohatství a o neřestech. Uchovávat Boží slovo, pokračoval papež František, znamená vždy rozvažovat o tom, co říká ve vztahu k tomu, co se děje v našem životě. Právě to byl Mariin postoj: „rozvažovala a srovnávala“ – a to je velké duchovní dílo:

„Jan Pavel II. říkal, že pro Marii byla tato práce zvláštní námahou, že měla obtížené srdce. Nejde ale o utrpení, nýbrž o námahu, o práci. Uchovávat Boží slovo znamená práci, práci hledat, co znamená v tomto okamžiku, co mi Pán chce sdělit v této chvíli, jak rozumět této situaci srovnávám-li ji s Božím slovem.. Znamená to život s Božím slovem. Právě to vyjadřuje výraz »uchovávat«“.

Zároveň ale znamená pamatovat. „Paměť – řekl papež – je strážkyní Božího slova.. Pomáhá nám v jeho uchovávání, připomíná, co všechno Pán učinil v mém životě.“ Připomíná „všechny divy spásy , které vykonal ve svém lidu a v mém srdci. Paměť uchovává Boží slovo.“ V závěru homilie papež František vyzval k přemýšlení nad tím, „jak uchováváme Boží slovo, jak opatrujeme úžas - aby je ptáci nesezobali a neřesti neudusily“:

„Bude dobře, když si položíme otázku: ´Ptám se ve věcech, které se přihodí v mém životě, co mi Pán chce říct svým slovem pro tuto chvíli?´ Tomu se říká uchovávat Boží slovo, protože Slovo Boží je právě poselstvím, které mi Pán dává v každé chvíli. Jako takové je také máme uchovávat, opatrovat je ve své paměti. A rovněž opatrovat je ve své naději. Prosme Pána o milost obdržet Boží slovo a uchovávat je a také o milost mít srdce obtížené tímto opatrováním. Tak ať se stane.“

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.