Rádio Vaticana

Papež František: Nikdo není křesťanem pouhou náhodou

25.6.2013

Být křesťanem je povoláním lásky, povoláním stát se Božím dítětem. Papež František o tom mluvil při mši svaté v kapli Domu svaté Marty, které se dnes ráno zúčastnili zaměstnanci Papežské rady Cor Unum a Papežské Akademie pro život, v čele se svými předsedy, tj. kardinálem Robertem Sarahem a arcibiskupem Ignaciem Carrasco de Paula, a dále spolupracovníci Vatikánské observatoře v doprovodu jejího ředitele P. Josého Gabriela Funese SJ.

Papež František se soustředil na dnešní první čtení z knihy Geneze (13, 2.5-18), které podává rozhovor mezi Abrahámem a jeho synovcem Lotem o tom, jak si dělili zemi. „Když čtu tuto pasáž – řekl papež – myslím na Blízký východ a snažně prosím Pána, aby nám všem daroval prozíravost, tuto prozíravost pro mír, abychom se nesvářili a řekli si: já sem a ty tam. Abraham,“ poznamenal dále Svatý otec, „pokračuje v cestě. Zanechal svoji zem, aby šel, aniž by věděl kam, tam, kam mu řekne Pán. Putuje tedy, protože věří v Boží Slovo, kterým „byl poslán, aby vyšel ze svojí země“. Tento, snad devadesátiletý muž, hledí k zemi, kterou mu ukazuje Pán, a věří:

„Abraham odchází ze své země s příslibem. Celá jeho pouť vede za tímto příslibem. A jeho cesta je také vzorem naší cesty. Bůh povolal Abrahama, jediného člověka, ze kterého udělal lid. Čteme-li knihu Geneze od začátku, od stvoření, zjišťujeme, že Bůh tvoří hvězdy, rostliny, živočichy a tak dále.. Ale člověka stvořil jako jedince. Bůh k nám vždycky mluví v jednotném čísle, protože nás stvořil ke svému obrazu a podobě. Bůh k nám mluví v jednotném čísle. Mluvil k Abrahamovi a dal mu příslib, pozval jej, aby vyšel ze své země. My křesťané jsme povoláni v jednotném čísle, nikdo z nás není křesťanem pouhou náhodou. Nikdo!“

„Je to povolání jménem, příslibem,“ zdůraznil papež. „Vyjdi, Já jsem s tebou! Jdu po tvém boku. Věděl to také Ježíš v těch nejobtížnějších chvílích“.

„Bůh nás provází, volá nás jménem. Bůh nám slibuje potomstvo. A to je pro křesťana určitá jistota. Nikoli nahodilost, ale povolání! Povolání nás žene vpřed. Být křesťanem je povoláním lásky, přátelství. Je to povolání stát se dítětem Božím, Ježíšovým bratrem, a stát se plodným skrze předávání tohoto povolání druhým; stát se nástroji tohoto povolání. Existuje spousta problémů a obtížných momentů. Ježíš prošel mnohými. Vždycky však s jistotou: Pán mne povolal. Pán je se mnou. Pán mi dal příslib.“

Pán je věrný, protože On nemůže nikdy zapřít sám sebe: On sám je věrnost.“ V souvislosti s touto pasáží, kde je Abraham „poprvé pomazán na otce národů, mysleme také na sebe, že jsme pomazáni křtem, a mysleme na svůj křesťanský život.

„Někdo řekne: »Otče, já jsem hříšník«… Ale to jsme všichni. To se ví. Problém je, hříšníci, jít vpřed spolu s Pánem, jít vpřed s příslibem, který nám dal, s příslibem plodnosti a říkat druhým, sdělovat druhým, že Pán je s námi, vyvolil si nás a nikdy nás nenechá samotné. Tato křesťanská jistota nám dělá dobře. Kéž nám všem daruje Pán tuto Abrahamovu ochotu jít vpřed uprostřed problémů, ale s onou jistotou, že mne Pán povolal, přislíbil mi spoustu krásného a je se mnou!“

Končil svou dnešní homilii papež František.

Milan Glaser