Papež František: Pokrytci reptají a předstírají vychování, Bůh se raduje

7.11.2013 

Radostí Boha je nalezení ztracené ovce, protože má »slabost lásky« pro ty, kteří zbloudili - konstatoval dnes papež František během homilie při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Papež komentoval podobenství o ztracené ovci a ztracené minci (Lk 15,1-10) a vysvětloval postoj farizeů a učitelů Zákona, kteří se pohoršovali nad tím, co Ježíš dělal, a reptali proti Němu: „Tento muž je nebezpečný, obědvá s celníky a hříšníky, uráží Boha, znesvěcuje prorocký úřad, aby se k těmto lidem přiblížil. Ježíš – pokračoval papež – ukazuje, že tato písnička je pokrytecká a na toto reptající pokrytectví odpovídá podobenstvím“:

Na reptání odpovídá podobenstvím o radosti. Čtyřikrát je v tomto krátkém vyprávění užito slovo radost či radovat se. Jakoby tím Ježíš říkal: »Vy se nad tím pohoršujete, ale můj Otec se raduje.« Tím nejhlubším vzkazem je radost Boha, který nerad ztrácí. Neprohrává rád, a proto, aby neztratil, vychází ze sebe, jde a hledá. Je Bohem, který hledá všechny, kteří se od Něho vzdálili. Jako pastýř jde a hledá ztracenou ovci.

„Bůh se namáhá, - řekl dále papež – jde hledat, aby pozval na slavnost všechny, dobré i zlé“:

On netoleruje ztrátu někoho ze svých. To je přece také Ježíšova velekněžská modlitba na Zelený čtvrtek: »Otče, ať nezahyne nikdo z těch, které jsi mi dal« (srov. Jan 17,11-12). Je Bohem, který se vydává nás hledat, má jakousi slabost lásky pro ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni, a zabloudili... Jde a hledá je. A jak je hledá? Hledá až do konce, jako pastýř, který jde tmou, dokud nenajde, anebo jako žena, která ztratila minci, rozsvítí lampu, vymete dům a pečlivě hledá. Tak hledá Bůh. »Tohoto syna přece neztratím, je můj! Nechce jej ztratit.« To je náš Otec. Neustále nás hledá.

„Když potom najde ztracenou ovci,“ pokračoval papež, „přináší ji do ovčince a klade ji vedle ostatních, nikdo nesmí říkat: »Ty jsi ztracená«, nýbrž »Ty jsi jedna z nás«, protože jí znovu vrací veškerou důstojnost. Není mezi nimi rozdíl, protože Bůh znovu uspořádá všechny, které nalezl. A když takto jedná, je Bohem, který se raduje“:

Radostí Boha není smrt hříšníka, nýbrž život. Ten je radostí. Jak vzdálení byli tito lidé, kteří reptali proti Ježíši, jak vzdáleni byli od Božího srdce! Neznali Boha. Věřili, že být zbožní, být dobří, být vychovaní, znamená být bezchybní, a často předstírali, že jsou vychovaní. To je přetvářka tohoto reptání. Avšak radostí Boha Otce je radost lásky. Má nás rád. »Ale já jsem hříšník, dopustil jsem toho a toho...« Náš Otec však říká: »Já tě mám přesto rád, hledám tě a přivedu domů.« Takový je náš Otec. O tom přemýšlejme.

Končil papež František dnešní ranní homilii.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.