Rádio Vaticana

Advent nám vrací horizont naděje

1.12.2013

Papež František před modlitbou Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den! Začínáme dnes, první neděli adventní, nový liturgický rok, tedy novou cestu Božího lidu s Ježíšem Kristem, naším Pastýřem, který nás vede dějinami k naplnění Božího království. Tento den má proto zvláštní půvab, dává nám hluboce zakusit smysl dějin. Znovu objevujeme krásu toho, že jsme všichni na cestě. Církev se svým posláním a svou misí i celé lidstvo, národy, civilizace, kultury, všichni se ubírají stezkami času.

Avšak: na cestě kam? Je nějaký společný cíl? A jaký je tento cíl? Pán nám odpovídá skrze proroka Izaiáše a říká: „Stane se v posledních dnech: Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem na vrcholu hor, vyvýšena nad pahorky. Budou k ní proudit všechny národy, budou k ní putovat četné kmeny a řeknou: »Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! Ať nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!« (Iz 2,2-3). To říká prorok Izaiáš o cíli, ke kterému se ubíráme. Jde o všeobecnou pouť ke společnému cíli, kterým je ve Starém zákoně Jeruzalém, kde se tyčí Hospodinův chrám, protože odtamtud, z Jeruzaléma, přišlo zjevení Boží tváře a Jeho zákona. Zjevení dosáhlo v Ježíši Kristu své plnosti a On sám, Slovo učiněné tělem, stal se „Hospodinovým chrámem“. On je v čele a je zároveň cílem naší pouti, pouti veškerého Božího lidu. V jeho světle mohou také ostatní národy putovat ke království spravedlnosti a pokoje. Prorok dále praví: „Zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit“ (Iz 2,4). Dovolím si tato slova opakovat: „Zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit“. Ale kdy se to stane? Jak krásný to bude den, ve kterém budou zbraně rozloženy a přeměny na pracovní nástroje! Jak krásný to bude den! A je to možné! Vsaďme na naději, na naději pokoje a bude to možné!

Tato cesta nikdy nekončí. Jako v životě každého z nás je třeba se neustále znovu vydávat na cestu, pozvedat se a opětovně nacházet smysl cíle vlastní existence, tak je pro velkou lidskou rodinu nezbytné neustále obnovovat společný horizont, ke kterému se ubíráme. Horizont naděje! Toto je horizont dobré cesty. Adventní doba, kterou dnes začínáme, nám navrací horizont naděje, která neklame, protože je založena na Božím Slovu. Naděje neklame jednoduše proto, že Pán nikdy neklame! On je věrný! On neklame! Mysleme na tuto krásu a vnímejme ji.

Modelem tohoto duchovního postoje, tohoto způsobu bytí a putování v životě je Panna Maria. Obyčejná venkovská dívka, která nosí v srdci veškerou naději Boží! V jejím lůně se Boží naděje stala tělem, stala se člověkem, stala se dějinami: Ježíšem Kristem. Její Magnificat je chvalozpěv putujícího Božího lidu, všech mužů a žen, kteří doufají v Boha, v moc Jeho milosrdenství. Nechme se vést od té, která je matkou, je maminkou a ví, jak nás vést. Nechme se vést od Ní v tomto období čekání a činorodé bdělosti.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV