Dekret o mučednictví 124 Korejců

8.2.2014 

Papež František přijal včera vpodvečer (7.2) kardinála Angela Amata, prefekta Kongregace pro svatořečení, a schválil promulgaci dekretů pěti beatifikačních procesů. Dva dekrety se týkají mučedníků. Nejprve je to sardinský františkán Francesco Zirano O.F.M.Conv. (1564-1603), který byl z nenávisti k víře brutálně popraven v Alžíru (25.1.), kam se vydal, aby tam vykoupil z otroctví svého rodného bratra, rovněž františkána, který byl ze Sardinie unesen korzáry a prodán.

Další dekret potvrzuje mučednictví 124 korejských laiků, kteří byli popraveni celkem ve čtyřech vlnách pronásledování během let 1791 – 1888, na čele s Pavlem Yun Ji-Chung (1759-1791), prvním Korejcem, který přijal křest. Církev na Korejském poloostrově totiž zapustila kořeny nikoli příchodem misionářů, nýbrž díky samotným Korejcům, kteří se seznámili s křesťanstvím četbou knih napsaných v čínském jazyce evropskými misionáři a sami pak importovali víru do svojí vlasti. Dnes je církev v Jižní Koreji nejrychleji se rozvíjejícím společenstvím věřících na Asijském kontinentu. Yun Ji-Chung byl pokřtěn roku 1784 a přestože patřil k tamější šlechtě, vzbudil nelibost panovníka, když roku 1791 své zesnulé matce, rovněž křesťance, nevystrojil pohřeb podle Konfuciánského rituálu. Z tohoto důvodu se pak rozpoutalo velké pronásledování, které trvalo skoro celé 19. století a padlo mu za oběť 16 tisíc korejských křesťanů. Prvních 103 korejských mučedníků kanonizoval roku 1984 v Soulu Jan Pavel II. Beatifikace této druhé skupiny mučedníků by se měla podle agentury AsiaNews konat letos 15. srpna během návštěvy papeže Františka v Jižní Koreji.

Další tři dekrety se týkají heroických ctností, které byly potvrzeny mexickému biskupovi Jesus Maria Echavarria y Aguirre (1858-1954), zakladatelovi institutu Sester katechetek z Guadalupe; italskému františkánovi Guglielmo Giacomo O.F.M. (1858 – 1937) a španělské řeholnici vl. jménem Maria Giuseppa Rodríguez Xuárez de la Guardia (1923-1956) z Kongregace sester Boží lásky. Všichni žili ve 20. století.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.