Rádio Vaticana

Papež František: K čemu lne naše srdce?

19.5.2014

Křesťan má mít srdce, které kotví v Duchu svatém a nikoli se vrtět od jednoho ke druhému – zdůraznil dnes papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Papež se zaměřil na sv. Pavla, který – jak řekl – byl schopen hlásat evangelium bez ustání, protože jeho srdce mělo stálost v Duchu svatém.

Jaké je naše srdce? Papež se ve svém kázání zamýšlel nad „hnutím a stálostí“ srdce křesťanů. Podnět si vzal z prvního čtení ze Skutků apoštolů (14,5-18), kde můžeme obdivovat evangelizační nasazení svatého Pavla, jenž „měl srdce stálé, ale v ustavičném pohybu“. Apoštol národů jde z Ikónia, kde se jej snažili zabít, ale nestěžuje si kvůli tomu. Jde a dál šíří evangelium v Lykaonii a jménem Páně tam uzdraví chromého. Dojde k tomu, že pohané, kteří vidí tento zázrak, mají za to, že Pavel a Barnabáš jsou bohové, kteří sestoupili na zem, totiž Zeus a Hermes. Pavel je jen s námahou přesvědčil, že jsou lidmi, podotkl papež. V takovýchto lidských peripetiích se ocitl Pavel:

„I my jich máme spousty, každý jsme součástí četných událostí, které nás vedou od jednoho ke druhému. Ale prosili jsme o milost mít srdce stálé jako Pavel, který si nestěžuje na pronásledování, ale jde do jiného města a tam začíná kázat. Uzdraví nemocného, protože si uvědomí, že onen muž má dostatek víry, aby byl uzdraven. Potom uklidňuje onen nadšený zástup lidí, kteří mu chtějí přinést oběť, a hlásá jazykem jejich kultury, že existuje jenom jediný Bůh. Jedno za druhým.. A vychází to ze stálého srdce.“

„Kde bylo Pavlovo srdce?“ – tázal se dále František – když prochází tolika změnami v tak krátké době a adekvátně čelí všem těmto situacím? V evangeliu (Jan 14,21-26), pokračoval papež, nám Ježíš říká, že Duch svatý, poslaný Otcem, nás „naučí všemu“ a „připomene všechno“, co nám On řekl. Pavlovo srdce tedy „kotví v Duchu svatém, v daru, který nám seslal Ježíš. A my všichni – podotkl dále papež – chceme-li ve svém životě najít stálost, musíme jít k Němu. On je v našem srdci, přijali jsme Jej ve křtu. Duch svatý nám dává sílu, dává nám tuto stálost, abychom se mezi různými příhodami ubírali životem dál. Ježíš – dodal papež – nám říká o Duchu svatém dvě věci: naučí nás všemu a připomene nám všechno. A právě to činí se svatým Pavlem, kterého učí a připomíná mu poselství spásy. Duch svatý dává jeho srdci stálost:

„Tento příklad nám umožňuje položit si otázku: Jaké je moje srdce? Je srdcem, které se podobá tanečníkovi, který se vrtí sem a tam, nebo motýlovi, kterému se dnes líbí to a příště ono... je stále v pohybu? Je srdcem, které se děsí životních událostí, skrývá se a má strach svědčit o Ježíši Kristu? Je srdcem odvážným anebo bázlivým a vždy hledajícím úkryt? O co se stará naše srdce? Jaký je poklad, ke kterému naše srdce přilnulo? Je srdcem kotvícím u tvorů, v problémech, které všichni máme? Je srdcem kotvícím v každodenních bůžcích anebo srdcem kotvícím v Duchu svatém?“

Prospěje nám, zeptáme-li se, v čem je stálost našeho srdce – řekl dále papež. A také budeme-li uchovávat v paměti různé události, které se nám denně přihodí: doma, v práci, s dětmi, se sousedy, se spolupracovníky – se všemi:

„Nechám se každou z nich unést nebo k nim přistupuji se stálým srdcem, které ví, kde je? Jediný, kdo udělí stálost našemu srdci, je Duch svatý. Prospěje nám, budeme-li myslet na to, že máme od Ježíše krásný dar: Ducha síly a rady, který nám uprostřed každodenních událostí pomáhá jít vpřed. Učiňme dnes toto cvičení a zeptejme se, jaké je naše srdce: stálé či nestálé? A je-li stálé, tak v čem? Ve věcech nebo v Duchu svatém? Prospěje nám to.“

Řekl papež v dnešní ranní homilii.

Milan Glaser