Rádio Vaticana

Apoštolská cesta do Koreje

20.8.2014

Katecheze papeže Františka na gen. audienci, aula Pavla VI.

Dobrý den, drazí bratři a sestry,

Byl jsem v těchto dnech na apoštolské cestě v Koreji a dnes spolu s vámi za tento velký dar děkuji Pánu. Mohl jsem navštívit mladou a dynamickou církev založenou na svědectví mučedníků a živenou misionářským duchem v zemi, kde se stýkají starobylé asijské kultury a neměnná novost evangelia. Setkávají se obě.

Rád bych znovu vyjádřil svoji vděčnost drahým bratrům biskupům Koreje, paní prezidentce, ostatním představitelům a všem, kdo se podíleli na této mojí návštěvě.

Význam této cesty je možné shrnout do tří slov: paměť, naděje a svědectví. Korejská republika je zemí, která prošla značným a rychlým ekonomickým rozvojem. Její obyvatelstvo je dělné, ukázněné a spořádané a záleží mu na uchování rozmachu zděděného po svých předcích.

V této situaci církev opatruje paměť a naději. Je duchovní rodinou, v níž dospělí předávají mladým pochodeň víry obdrženou od starých; paměť svědků z minulosti se stává svědectvím v přítomnosti a nadějí budoucnosti. Z této perspektivy lze nahlížet dvě hlavní události této cesty: beatifikaci 124 korejských mučedníků, kteří se řadí k těm, které kanonizoval před 30 lety svatý Jan Pavel II., a setkání s mládeží u příležitosti VI. asijského dne mládeže.

Mladý člověk vždy hledá něco, kvůli čemu stojí za to žít, a mučedník dosvědčuje toto něco, ba dokonce Někoho, kvůli komu stojí za to žít. Touto skutečností je láska Boží vtělená v Ježíši, svědek Otce. V obou momentech věnovaných mládeži nás Duch Vzkříšeného Pána naplnil radostí a nadějí, kterou mladí lidé nesou do svých zemí a prokáží mnoho dobrého!

Církev v Koreji opatruje také paměť primární role laiků v prvopočátcích víry i v samotné evangelizaci. Křesťanské společenství v této zemi totiž nezaložili misionáři, ale skupina mladých Korejců, kteří byli v druhé polovině 18. století uchváceni křesťanskými texty, důkladně je prostudovali a zvolili si je za životní pravidlo. Jeden z nich byl vyslán do Pekingu, aby přijal křest a tento laik potom pokřtil své druhy. Z tohoto prvního jádra se vyvinulo obrovské společenství, které od začátku a skoro celé století snášelo kruté pronásledování s několika tisíci mučedníků. Církev v Koreji je tedy založena na víře, na misijním úsilí a mučednictví věřících laiků.

První korejští křesťané si vzali za vzor prvotní apoštolskou obec v Jeruzalémě a prokazovali bratrskou lásku, která překonává všechny sociální rozdíly. Proto jsem povzbuzoval dnešní křesťany, aby byli velkodušní ve sdílení s těmi nejchudšími a vyloučenými podle 25. kapitoly Matoušova evangelia: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25,40).

Drazí bratři, dějiny víry v Koreji ukazují, že Kristus neničí kultury, nepotlačuje snažení lidu, který během staletí a tisíciletí hledá pravdu a prokazuje lásku Bohu a bližnímu. Kristus neruší to, co je dobré, ale nese to dál a naplňuje.

Kristus však bojuje proti zlému a potírá zlého, který rozsévá koukol mezi lidi a mezi národy, produkuje sociální vylučování v důsledku idolatrie peněz a do srdcí mládeže zasévá jed nicoty. Ano, Ježíš Kristus přemohl a porazil zlo svou Obětí lásky. A zůstaneme-li také v Něm, v Jeho lásce jako oni mučedníci, můžeme žít a dosvědčovat Jeho vítězství. V této víře jsme se modlili a modlíme se i nyní, aby všechny děti korejské země, které jsou sužovány důsledky válek a rozděleními, mohly kráčet cestou bratrství a smíření.

Tuto cestu osvěcovala slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Shůry, kde kraluje spolu s Kristem, provází Matka církve putující Boží lid, podpírá ty nejnamáhavější kroky, utěšuje všechny, kdo procházejí zkouškou, a udržuje otevřený horizont naděje. Kéž na její mateřskou přímluvu Pán stále žehná korejskému lidu, daruje mu pokoj a prosperitu a žehná církvi, která v této zemi žije, aby byla ustavičně plodná a plná radosti evangelia.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV