Rádio Vaticana

Náš vztah s Ježíšem buduje církev

24.8.2014

Papež František před Angelus, náměstí sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den.

V evangeliu dnešní neděle (Mt 13,13–20) slyšíme slavný úryvek, který je středem vyprávění evangelisty Matouše. Šimon v něm jménem Dvanácti (apoštolů) vyznává svou víru v Ježíše jako Mesiáše - Krista, Syna živého Boha; a Ježíš ho pro tuto jeho víru nazývá blahoslaveným, protože v ní rozeznává zvláštní dar Boha Otce. Proto mu říká: „Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev.“

Zastavme se na chvíli u tohoto bodu, u skutečnosti, že Ježíš dává Šimonovi nové jméno Petr, které v Ježíšově řeči zní Kefa a znamená „skála“. V Bibli je tento pojem „skála“ přisuzován Bohu. Ježíš ho ale dává Petrovi, a sice nikoliv pro jeho kvality nebo pro jeho lidské zásluhy, nýbrž pro jeho upřímnou a zdravou víru, kterou dostal shůry.

Ježíš cítí ve svém srdci velkou radost, protože v Šimonovi rozeznává dílo Boží ruky, činnost Ducha svatého. Poznává, že Bůh Otec dal Šimonovi víru, která je hodná důvěry, na které bude Ježíš moci zbudovat svou církev, tedy společenství (svých učedníků), kterým jsme my všichni. Ježíš má v úmyslu dát církvi svůj život, církvi jako lidu, který se nezakládá na (rodovém) původu, ale na víře, přesněji řečeno na vztahu s Ním, na vztahu lásky a důvěry. Náš vztah s Ježíšem buduje církev. Aby uvedl do života svou církev, potřebuje Ježíš najít ve svých učednících pevnou víru, spolehlivou a hodnou důvěry. To je to, co si potřebuje ověřit v daném okamžiku své cesty.

Pán Ježíš má na mysli obraz stavby, obraz společenství jako budovy. To je důvod, proč, když slyší Šimonovo vyznání víry, mu dává jméno, které znamená „skála“ – odhaluje tak záměr zbudovat svou církev na této víře.

Bratři a sestry, to co se jedinečným způsobem přihodilo svatému Petrovi, to se odehrává také v každém křesťanovi, v němž zraje upřímná víra v Ježíše Krista, Syna živého Boha. Dnešní evangelium se táže také každého z nás. Jak jsi na tom se svou vírou? Každý si odpovězme ve svém srdci, jaká je naše víra. Najde Ježíš naše srdce pevné jako skálu, nebo najde srdce písčité, tedy pochybující, nedůvěřivé a nevěřící? Bude dobře, když se nad tím dnes zamyslíme. Jde o to, zda Pán nalezne v našem srdci víru, která je, neříkám dokonalá, ale upřímná a ryzí. Pak může také v nás uvidět živé kameny, ze kterých chce vybudovat své společenství. Základním kamenem tohoto společenství je Kristus, kamenem nárožním a jedinečným. Petr je ze své strany kamenem ve smyslu viditelné opory jednoty církve; ale i každý pokřtěný je povolán, aby věnoval Ježíši svou víru, (sice) ubohou, ale upřímnou, aby On se ujal pokračování v budování své církve v každé části dnešního světa.

Také v dnešní době se mnozí lidé domnívají, že Ježíš je velký prorok, moudrý učitel, příklad spravedlivého člověka… A také dnes se Ježíš ptá svých učedníků, tedy nás všech: „Ale za koho mě pokládáte vy?“ Co mu odpovíme? Zamysleme se nad tím. A zejména v modlitbě prosme Boha Otce, na přímluvu Panny Marie, aby nám dal milost odpovědět mu s upřímným srdcem: „Ty jsi Kristus, Mesiáš, Syn živého Boha.“ Toto je vyznání víry, skutečné credo. Společně je třikrát opakujme: „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha.“

Přeložil Petr Havlíček SJ

Česká sekce RV