Rádio Vaticana

Papež: Novostí evangelia je láska k nepřátelům

11.9.2014

Jedině s milosrdným srdcem budeme moci Ježíše opravdu následovat – kladl dnes na srdce papež František ve svém kázání při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. Křesťanský život – naznačil Svatý otec - „není autoreferenční, nýbrž je beze zbytku darem, nezahrnuje sobectví. Pouze tak je možné mít rád vlastní nepřátele, jak po nás chce Ježíš.

»Milujte své nepřátele« – praví citát z dnešního evangelia (Lk 6,27-38), u kterého se papež František pozastavil ve své homilii a ze kterého - jak řekl - vysvítá „neohraničenost lásky. Ježíš od nás chce, abychom se modlili za ty, kteří s námi nakládají špatně, pokračoval papež a položil důraz na slovesa, která v této pasáži používá Pán: Milujte, prokazujte dobro, žehnejte, modlete se a neodpírejte. „Právě v tom spočívá darování sebe samého – konstatoval papež – dát srdce těm, kteří nás nemají rádi, působí nám zlo, tedy nepřátelům. V tom je novost evangelia.“ Ježíš nám totiž ukazuje, že mít rád ty, kteří mají rádi nás, není záslužné, protože totéž činí hříšníci. Křesťané jsou však povoláni milovat svoje nepřátele: »Prokazujte dobro, půjčujte a nic nečekejte zpět. Vaše odměna bude hojná«. Zajisté - připustil papež – evangelium je novost, nesnadná novost, kterou je obtížné uskutečňovat, ale v tom spočívá následování Ježíše“.

„Někdo řekne: »Otče... já se na to necítím takto jednat!« - Necítíš-li se, pak je to tvůj problém, ale křesťanství v tom spočívá! Taková je cesta, které nás učí Ježíš. - »V co tedy mohu doufat?« - Vydejte se Ježíšovou cestou, která je milosrdenstvím. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Jedině s milosrdným srdcem budeme moci dělat až do konce všechno, co nám Pán radí. Křesťanský život není autoreferenční. Je životem, který vychází ze sebe a dává se druhým. Je darem, láskou a láska se nevrací k sobě, není sobecká: dává se.“

Ježíš – pokračoval papež – od nás chce, abychom byli milosrdní a nesoudili. „Častokrát se zdá, že jsme byli jmenováni soudci těch ostatních: řečmi, pomluvami a souzením všech, avšak Pán nám říká: »Nesuďte, a nebudete souzeni.« A nakonec žádá, abychom odpouštěli a tak bude odpuštěno nám. Každý den to říkáme v Otčenáši – dodal František - odpusť nám... jako i my odpouštíme. Pokud neodpouštím, jak mohu prosit Otce o odpuštění?“

„Toto je křesťanský život. Někdo možná řekne: »Ale otče, to je hloupost!« - Ano, v těchto dnech jsme slyšeli svatého Pavla, který říkal totéž. Kristův kříž se jeví jako hloupost a nemá co do činění se světskou moudrostí. »Otče, takže být křesťanem, znamená stát se v určitém smyslu hloupým?« - Ano. V určitém smyslu ano. Znamená to odmítnout světskou chytrost a konat to, co od nás chce Ježíš. Vyúčtujeme-li to, provedeme-li bilanci, pak se zdá, že je v náš neprospěch.“

„Tato cesta – podotkl papež – je však Ježíšova, tedy velkodušnost, velkomyslnost a neohraničené sebedarování. Proto Ježíš přišel na svět a takto jednal: dal, odpustil, nemluvil o druhých špatně a nesoudil. Být křesťanem je nesnadné - přisvědčil papež - a křesťany se můžeme stát jedině Boží milostí, nikoli svými silami.“

„A sem patří modlitba, kterou je třeba konat každý den: Pane, daruj mi milost stát se dobrým křesťanem, dobrou křesťankou, protože já to nedokážu. Čteme-li to poprvé, zalekneme se. Vezměme však evangelium a čtěme šestou kapitolu Lukáše podruhé, potřetí i počtvrté... učiňme to a prosme Pána o milost chápat, co znamená být křesťanem, a také o milost, aby z nás křesťany učinil On, protože to nemůžeme učinit sami.“

Končil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser