Církev je katolická a apoštolská

17.9.2014 

Katecheze papeže Františka na gen. audienci, nám. sv. Petra

Dobrý den, drazí bratři a sestry!
Budeme dnes dále mluvit o církvi. Když vyznáváme svoji víru, tvrdíme, že církev je „všeobecná“ (tj. katolická) a „apoštolská“. Jaký je však vlastní význam těchto dvou slov, dvou charakteristických rysů církve? A jakou hodnotu mají pro křesťanské komunity a pro každého z nás?

1. Katolická znamená všeobecná. Kompletní a jasnou definici nám v prvních staletích podává jeden z církevních otců, svatý Cyril Jeruzalémský: „Církev je bezpochyby katolická, tedy všeobecná, protože je rozšířena po celém světě od jednoho konce ke druhému a protože obecně a neporušeně učí všem pravdám, které mají lidé poznat o tom, co je na nebi i co je na zemi.“ (Katecheze XVIII, 23).
Zřejmým znamením katolicity církve je skutečnost, že mluví všemi jazyky. A je to účinkem Letnic (srov. Sk 2,1-13). Duch svatý totiž uschopnil apoštoly i celou církev, aby dala zaznít dobré zvěsti spásy a Boží lásky až do končin země. Církev se tak zrodila jako katolická, to znamená, že je od počátku „symfonická“ a nemůže nebýt katolická, je projektována k evangelizaci a k setkání se všemi. Boží Slovo se dnes čte ve všech jazycích, všichni mají evangelium ve své řeči, aby jej mohli číst. A znovu se vracím k tomu, že je vždy dobré nosit s sebou v kapse či v tašce malé vydání evangelia a během dne si z něj kousek přečíst. To nám prospívá. Evangelium je rozšířeno ve všech jazycích, protože církev, zvěst Vykupitele Ježíše Krista je v celém světě. Církvi se říká katolická, protože je všeobecná.

2. To že se církev zrodila jako katolická, znamená, že se zrodila „vyjitím“ a že se narodila jako misionářská. Kdyby apoštolové zůstali ve večeřadle, aniž by vyšli šířit evangelium, byla by církev pouze v tamtom lidu, městě a večeřadle. Všichni však vyšli do světa, jakmile se sesláním Ducha svatého zrodila církev. A proto říkáme, že se církev zrodila „vyjitím“ jako misionářská. A to je vyjádřeno označením apoštolská, protože apoštol je ten, kdo nese dobrou zvěst Ježíšova Zmrtvýchvstání. Tento termín nám připomíná, že církev stojí na základech apoštolů a v kontinuitě s nimi. Apoštolové šli a zakládali nové církve, ustanovovali nové biskupy po celém světě, v kontinuitě. Všichni jsme dnes v kontinuitě s touto skupinou apoštolů, kteří obdrželi Ducha svatého a potom vyšli kázat.
Církev je poslána přinášet všem lidem zvěst evangelia spolu se znameními něhy a moci Boží. I to plyne z události Letnic. Duch svatý totiž překonává každý odpor, přemáhá pokušení uzavřít se do sebe mezi pár vyvolených a považovat se za jediné adresáty Božího požehnání. Pokud takto jedná nějaká skupina křesťanů a řekne si „my sami jsme vyvolení“, nakonec zemře. Nejprve zemře duše a potom tělo, protože nemá život, není schopna zrodit život, další lidi a národy, není apoštolská. Právě Duch svatý nás vede na setkání s bratry i těmi nejvzdálenějšími v jakémkoli smyslu, aby spolu s námi mohli sdílet lásku, pokoj a radost, kterou nám zanechal jako dar Vzkříšený Pán.

3. Co znamená pro naše komunity a pro každého z nás patřit k jedné církvi, která je katolická (všeobecná) a apoštolská? Znamená to především mít na srdci spásu celého lidstva, nebýt lhostejní či nezúčastnění k údělu mnoha našich bratří, nýbrž být k nim otevření a solidární. Dále to znamená mít smysl pro plnost, úplnost i harmonii křesťanského života a vždycky odmítat dílčí a jednostranné pozice, které nás uzavírají do sebe.
Být součástí apoštolské církve, znamená uvědomovat si, že naše víra je zakotvena ve zvěsti a svědectví Ježíšových apoštolů. Tam je zakotvena; je to dlouhý řetězec, který tam začíná. A proto se máme vždycky cítit posláni, cítit se vysláni ve společenství s nástupci apoštolů a se srdcem naplněným radostí zvěstovat Krista a Jeho lásku k celému lidstvu.
A tady bych rád připomněl heroický život mnoha, mnoha misionářů, kteří opustili svoji vlast a šli zvěstovat evangelium do jiných zemí, na jiné kontinenty. Jeden brazilský kardinál, který pracuje v Amazonii, mi říkal, že když přijde do nějaké vesnice či města v Amazonii, vždycky jde na hřbitov, kde najde hroby těchto misionářů: kněží, bratří a sester, kteří přišli hlásat evangelium, tedy apoštolů. A má za to, že všichni mohou být hned kanonizováni, opustili vše, aby hlásali Ježíše Krista. Vzdávejme díky Pánu za to, že naše církev má tolik misionářů, tolik misionářek a potřebuje jich ještě více! Děkujme za to Pánu. Možná, že mezi mnoha mladými chlapci a děvčaty, kteří jsou zde, někdo pocítí ochotu stát se misionářem, tedy do toho! Je krásné šířit Ježíšovo evangelium. Jen odvahu!

Prosme tedy Pána, aby v nás obnovil svého Ducha a každá křesťanská komunita a každý pokřtěný byl tak vyjádřením svaté matky církve katolické a apoštolské.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.