O bojišti a nepříteli

5.10.2014 

Mediální scéna stále více připomíná bojiště. Zápolení vyznavačů různých sportovních disciplín, různice politických představitelů v přímém přenosu nebo festivalové klání filmových hrdinů... Chybějí sice reportáže z oblastí konkrétních ozbrojených konfliktů a neželí se ani tamějších ztrát na lidských životech, ale stále více se produkují emoce, které mají jasno v tom, kdo je tam či onde nepřítel. Motivace jsou ovšem vždycky vznešené: národnostní příslušnost, vlastenectví, sociální záležitosti, ideové či ideologické zásady, právo a čím dál více i ta nejvznešenější, totiž náboženské cítění. Konkrétní finanční a mocenské zájmy mezi motivace nepřátelství samozřejmě nepatří. O peníze a moc v našem přehledném světě přece nikdy nešlo.

A tak mediální scéna, která se tváří, že buduje mír, jako by spíše verbovala do války. Dogma o svobodě vyjadřování je nadále propagováno, ale míru hrozí, že bude jenom virtuální. Oblast politiky, zvláště na mezinárodní úrovni v sobě zmíněné emoce soustřeďuje nejvíce. V pluralitě nepřátel, kteří na této scéně vystupují, ba přibývají, si může vybrat každý. Jeden nepřítel tu však chybí, ten úhlavní a všem lidem společný. Produkce mezilidské nevraživosti, byť jenom na rovině silných řečí, totiž umožňuje nabýt dojmu, že média jako celek – úměrně tempu globalizace – používá jako svůj prostředek právě ten nejlstivější nepřítel, totiž nepřítel lidské přirozenosti. A ten, jak známo z evangelia, je otcem lži i vraždy, svůdcem i dočasným vládcem tohoto světa.

Záleží proto na správné identifikaci bojiště, kterým není tento konečný svět, jak se může z médií zdát, nýbrž lidské duše. O jejich život jde, a nikoli o skvělý – abstraktní – politický řád tohoto světa, kvůli kterému se lidé stále více přou, protože se mylně a snad stále více domnívají, že tomuto světu vládnou.

Lidské dějiny nespějí k dobrému konci automaticky, ani dějinnou nutností, ani demokraticky. Království Boží nikdy z tohoto světa nebude, ale jako nevěsta sestoupí z nebe, kde mají lidská srdce díky Kristu svůj poklad už nyní. Jen k němu přilnout.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.