9.11.2014
Papež František před Angelus, nám. sv. Petra
Dobrý den, drazí bratři a sestry!
Na dnešek připadá liturgická připomínka Posvěcení lateránské baziliky, jež je římskou katedrálou a tradice ji nazývá „matkou všech kostelů tohoto města a světa“. Výraz „matka“ nás neodkazuje ani tak na sakrální budovu baziliky, jako spíše na dílo Ducha svatého, který se projevuje touto budovou a přináší plody službou římského biskupa ve všech společenstvích, která jsou v jednotě s církví, kterou řídí.
Pokaždé když slavíme svátek posvěcení nějakého kostela, připomínáme si jednu podstatnou pravdu: hmotný chrám učiněný z cihel je znamením církve, která je živá a působí v dějinách, tedy „duchovní chrám“, jehož je Kristus, jak říká apoštol Petr, „živým kamenem, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný“ (1 Petr 2,4). Ježíš v evangeliu z dnešní liturgie mluví o chrámu a zjevuje omračující pravdu, že totiž Boží chrám je nejenom budova učiněná z cihel, nýbrž Jeho tělo tvořené živými kameny. Mocí křtu je každý křesťan součástí „Boží stavby“ (1 Kor 3,9), tedy Boží církve. Duchovní stavba, církev jako společenství lidí posvěcených Kristovou krví a Duchem vzkříšeného Pána, vyžaduje od každého z nás důslednost víry a putování cestou křesťanského svědectví. Všichni víme, že životní souvislost mezi vírou a svědectvím, není snadná. Máme však postupovat dál a být ve svém životě důslední. Takový je křesťan, a to ani ne tak, kvůli tomu, co říká, ale tím, co dělá, a způsobem svého jednání. Tato důslednost, která dává život, je milostí Duch svatého, o kterou máme prosit.
Církev v počátcích svého života a misijního poslání ve světě nebyla ničím jiným než společenstvím vzniklým vyznáváním víry v Ježíše Krista, Syna Božího a Vykupitele člověka, víry projevující se láskou. Také dnes je církev povolána být ve světě společenstvím, které je zakořeněno v Kristu křtem, pokorně a odvážně vyznává víru v Něho a dosvědčuje ji láskou. Tomuto bytostnému účelu mají být podřízeny také institucionální prvky, pastorační struktury a organismy. A tento účel spočívá v dosvědčování víry láskou. Láska je vlastním výrazem víry a víra je vysvětlením a základem lásky.
Dnešní svátek nás vybízí, abychom rozjímali o společenství všech církví, tedy křesťanských společenství, a analogicky nás podněcuje, abychom přispívali k překonání nepřátelství a lhostejnosti v lidstvu, budovali mosty porozumění a dialogu a vytvářeli z celého světa jedinou rodinu vzájemně smířených, bratrských a solidárních národů. Církev je znamením tohoto nového lidstva, jehož je předzvěstí, když svým svědectvím žije a šíří evangelium, poselství naděje a smíření všech lidí.
Prosme o přímluvu Nejsvětější Pannu, aby nám pomáhala stát se jako ona „Božím domem“, živým chrámem Jeho lásky.
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.