13.11.2014
Více než dvě stě účastníků se zapsalo do kurzu věnovaného „Svátostné pečeti zpovědního tajemství a pastoračnímu soukromí“, který v těchto dnech organizuje Apoštolská penitenciárie. Pro naše mikrofony tyto otázky přibližuje její regent, mons. Kryštof Nykiel.
“Téma zpovědního tajemství se úzce pojí k dění v současné době. Není novinkou, že v takzvané mediální kultuře jsou lidé přetěžováni přemírou informací, vystresováni nesčetnými zprávami, nebo jsou zkrátka unavení, protože jsou každodenně uváděni do víru, který rozpitvává a staví na odiv prožitky jiných lidí. Moderní člověk tedy potřebuje najít prostor, kde by mu někdo naslouchal, kde by mohl otevřít své svědomí a být si zároveň jistý ochranou a bezpečím. Co by mohlo být lepší než zpovědnice? Kdokoliv do ní vstupuje, může zakusit ozdravující a zklidňující účinek nepodmíněného Božího odpuštění. Zároveň má právo na absolutní jistotu, že to, co vyslovil v interním svátostném fóru, bude navždy zapečetěno, a to rovněž po jeho smrti.“
Myslíte si, že se v dnešní době vytrácí smysl pro hřích? A jaké to má důvody?
“Skutečně, zejména mezi mladými lidmi, se smysl pro hřích stále umenšuje. Základní příčinou této ztráty je podle mého soudu vyloučení Boha z moderního kulturního horizontu. Mnozí lidé již Boha nestaví do středu svého života. Neuznávají primát, který mu náleží. Vše je přípustné a povolené, jedinou pravdou se stává „osobní názor“. A tato obtíž moderního člověka uznat hřích a odpuštění také v základech objasňuje nesnáze křesťanské zpovědní praxe. My, kteří sloužíme u tohoto tribunálu milosrdenství a milosti, jsme velice vděčni Svatému otci Františkovi za jeho četné promluvy a povzbuzení, kterými se obrací na věřící. Vyzývá je, aby nikdy nepochybovali o pravdě, že Boží milosrdenství převyšuje každý hřích, a přicházeli s důvěrou do zpovědnice.“
Od jaké doby církev přisoudila tuto zvláštní důležitost svátostnému zpovědnímu tajemství?
“Prakticky odjakživa. Církev již od samých počátků kladla mimořádný důraz na soukromý ráz, kterým se mělo vyznačovat setkání věřícího s knězem, udělujícím svátost pokání. Ale až čtvrtý lateránský koncil roku 1215 stvrdil jeho morální a právní závazek jako univerzální církevní zákon a stanovil přísné tresty pro kněze, kteří by jej porušili. Současné církevní právo tvrdí, že „svátostné zpovědní tajemství je neporušitelné, proto nesmí zpovědník nic vyzradit na kajícníka ani slovem, ani žádným jiným způsobem a z žádného důvodu“ (kán.983). Tento princip naprosté neporušitelnosti svátostné pečeti má chránit posvátnost samotné svátosti a dobré jméno kajícníka. Je nutné připomenout, že zpovědní tajemství je zásadní a charakteristickou podmínkou svátosti pokání. Odkrývá a vyjevuje totiž božský ráz této svátosti, která ze své povahy musí být důsledně diskrétní, a nikoli veřejná.“
Očekáváte, že toto sympozium bude mít kladný dopad na pastorační praxi zpovědníků?
“Jistě, budou pozornější k uchování zpovědního tajemství, i za cenu života, jako se to stalo sv. Janu Nepomuckému. Raději přijal smrt utonutím, než aby porušil zpovědní tajemství. Církev natolik žárlivě střeží tuto svátostnou pečeť, že ji nezlomí ani kajícníkova smrt. Zákon zpovědní pečeti nepřipouští výjimky. Žádný zpovědník od něj nemůže být zproštěn, i kdyby chtěl odhalením obsahu nějaké zpovědi zabránit vážnému a bezprostřednímu zlu.“
Mohl byste – i z kanonického hlediska – upřesnit, jakou důležitost má zpověď při osobním a niterném setkání s Pánem?
“Pokřtění mají jistotu, že dosahují odpuštění od Boha výlučně tehdy, když přistupují ke svátosti smíření. Platný Kodex kanonického práva prohlašuje, že „jednotlivé a úplné vyznání a rozhřešení tvoří jediný řádný způsob, kterým se s Bohem a církví smiřuje křesťan, který si je vědom těžkého hříchu“ (kán.959-960). Papež František 19. února při generální audienci vyzdvihl tuto důležitost osobní zpovědi: „Nestačí žádat o odpuštění Pána ve vlastní mysli a vlastním srdci, ale je nezbytné pokorně a s důvěrou vyznat vlastní hříchy služebníkovi církve“. Když kajícník vstupuje do zpovědnice, reálně se přibližuje k Otcově lásce, vstupuje do milosrdného srdce Boha, který jediný je schopen uzdravit rány duše, odejmout hřích, který brání přátelství s Ním.“
Uzavírá regent Apoštolské penitenciárie.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.