Papež vysvětloval pokušení křesťanů upustit od první lásky

17.11.2014 

V církvi se stává, že jsou křesťané pokoušeni být s Ježíšem, ale nikoli s chudými a marginalizovanými. Izolují se v církevním mikroklimatu, který však autenticky církevní není – uvedl papež František v homilii při mši v kapli Domu sv. Marty.

Hledět na Ježíše a zapomínat Jej vidět v nuzném, v ubožákovi, který vzbuzuje odpor, takovéto pokušení prožívá církev v každé době. Je to pokušení utíkat se do církevního mikroklimatu, jak to nazval papež, namísto otevření dveří těm, kdo jsou sociálně vyloučení. Papež komentoval dnešní evangelium o slepci z Jericha (Lk 18,35-43). „Tento člověk – řekl – patří mezi »první třídu« postav vystupujících v Lukášově evangeliu. Muž, který nic neznamenal, ale toužil po uzdravení a křičel, aby prorazil stěnu lhostejnosti, jež jej obklopovala; vyhrál a dokázal zaťukat na bránu Ježíšova srdce. Proti tomuto muži stojí kruh učedníků, kteří jej okřikují, aby mlčel, a oddalují tak Pána od periferie.“

Periferie nesměla k Pánu, protože tento kruh - a to v té nejlepší vůli - zavíral bránu. Stává se to mezi námi věřícími často. Když nalezneme Pána, aniž bychom si toho všimli, vzniká určité církevní mikroklima. Nejenom mezi kněžími, biskupy, ale i mezi věřícími. »To my jsme ti, kteří jsou s Pánem.« A hledíme si Pána tolik, že nehledíme na Jeho potřeby, nehledíme, že Pán hladoví, žízní, je ve vězení, v nemocnici. Pán je na okraji. Takové klima škodí.

S poněkud hořkou ironií popisoval papež „skupinku vybraných, kteří se cítí vyvoleni být s Pánem, chtějí uchovávat tento svůj malý svět a odhánějí kohokoli, kdo by rušil Pána, dokonce i děti. Zapomněli na svoji prvotní lásku, řekl František s odkazem na dnešní první čtení z knihy Zjevení (1,1-4; 2,1-5a).

Když se věřící a služebníci církve stanou takovouto skupinkou... nikoli církevní, ale církevnickou skupinkou těch, kdo mají privilegium být blízko Pánu, jsou pokoušeni upustit od své první lásky, kterou jsme všichni poznali, když nás Pán povolal a řekl nám, že nás má rád. Takové je pokušení učedníků: upustit od první lásky, tedy zapomenout na periferie, kde jsem předtím sám byl, na což musím vzpomínat se zahanbením.

Potom je na scéně ještě třetí skupina – pokračoval papež – „prostý lid, který velebil Boha za uzdravení slepce. Častokrát potkáváme prosté lidi, stařenky, které přicházejí i za velkých obětí do mariánských svatyní se modlit. Nežádají privilegia, nýbrž milost. Je to věřící lid, který umí následovat Pána, nežádá si žádné privilegium, dovede s Pánem ztratit čas a především nezapomíná na marginalizovanou církev dětí, nemocných a vězněných“:

Prosme o milost Pána my všichni, co jsme dostali milost povolání, abychom se nikdy, nikdy nevzdalovali od církve, nikdy nevstupovali do mikroklimatu církevnických privilegovaných učedníků, kteří se vzdalují od Boží církve, která trpí, prosí o spásu a víru, o Boží Slovo. Prosme o milost být věřícím lidem Božím, aniž bychom žádali od Pána jakékoli privilegium, které vzdaluje od Božího lidu.

Končil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.