Rádio Vaticana

Petrův nástupce: Učit se od dětí misijnímu nadšení

22.11.2014

Papež František se dnes ráno setkal v aule Pavla VI. s účastníky misijního kongresu církve v Itálii, který probíhá v Římě a jehož motto zní „Jdi do Ninive, velkého města“. Motto je vzato z knihy proroka Jonáše, který se zdráhal vydat do tohoto města, protože – jak řekl papež v úvodu své promluvy – „zajímalo jej spíše souzení než misijní poslání. Potom však do Ninive jde a všechno se změní: Bůh prokáže svoje milosrdenství a město se obrátí. Milosrdenství mění dějiny jednotlivců a dokonce i národů. A apoštol Jakub říká: »Milosrdenství vítězí nad soudem« (Jak 2,13)“.

„V apoštolské exhortaci Evangelii gaudium jsem mluvil o »vycházející církvi«. Misionářská církev nemůže jinak než vycházet, nemít strach potkávat a objevovat novost, mluvit o radosti evangelia ke všem bez rozdílu. Ne proto, abychom vytvářeli proselyty, ale abychom mluvili o tom, co máme a chceme bez vnucování sdílet se všemi.“

„Místní církve v Itálii udělali mnoho - dodal papež spatra. - Každé ráno na mši v Domě sv. Marty potkávám dva či tři misionáře, kteří přicházejí z daleka. Říkají mi: »Pracuji dlouho v Amazonii, působím v Africe...« Mnoho je kněží, sester i laiků fidei donum. Máte to v krvi! A to je milost Boží. To si musíte uchovat, nechat růst a odkázat dalším křesťanským generacím.“

„Děkuji vám za to, co pro misie různými způsoby děláte, ať už při Italské biskupské konferenci, jako vedoucí diecézních úřadů, řeholníci i laici dohromady. Prosím vás, zasazujte se s nadšením o to, aby misijní duch zůstával živý. S potěšením zde shledávám společně biskupy, kněze a laiky. Misijní poslání je určeno všem křesťanům, nejenom některým. Také dětem, které svými drobnými skutky v papežských misijních dílech vychovávají k misiím. Naše křesťanské povolání po nás žádá, abychom byli nositeli misijního ducha, aby nastala opravdová »misionářská konverze« celé církve, jak k tomu nabádám v Evangelii gaudium.“

„Italská církev – zdůraznil dále papež – dala misiím mnohé kněze i laiky fidei donum, kteří se rozhodli svůj život darovat, aby církev rostla na perifieriích světa, mezi chudými a vzdálenými. Je to dar všeobecné církvi a národům. Nenechte si ukrást naději a sen změnit svět evangeliem, evangelním kvasem, počínaje lidskými a existenciálními periferiemi. Vycházet znamená překonávat pokušení mluvit jen mezi sebou a zapomínat přitom na mnohé, kteří od nás čekají slova milosrdenství, útěchy a naděje. Ježíšovo evangelium se uskutečňuje v dějinách. Ježíš sám byl člověkem periferie, Galileje, vzdálené centru římské moci i Jeruzalému. Setkával se s chudými, nemocnými, posedlými, hříšníky a prostitutkami a shromáždil kolem sebe skupinku učedníků a žen, kteří mu naslouchali a sloužili. Jeho slovo však přece bylo začátkem dějinného zlomu, počátkem duchovní i lidské revoluce, dobré zvěsti Pána, který byl zabit a vstal z mrtvých. A tento poklad chceme sdílet.“

„Drazí bratři a sestry, zintensivněte misionářského ducha, misijní nadšení a udržujte ducha Evangelii gaudium ve svém nasazení v diecézích, misionářských institutech, komunitách, hnutích a sdruženích a neklesejte na duchu v těžkostech, které nikdy nechybějí, a - znovu zdůrazňuji – začínejte od dětí. V katechezích se má dětem dostávat misionářského cítění. Někdy na nás v církvi také doléhá pesimismus, který hrozí připravit mnohé o evangelní zvěst. S naději jděme vpřed! Mnozí misionáři – mučedníci víry a lásky – nám ukazují, že vítězství spočívá pouze v lásce a životě stráveném pro Pána a bližního, počínaje chudými. Chudí doprovázejí vycházející církev, protože jsou první, které potkává. Chudí jsou také vašimi evangelizátory, protože vám ukazují ony periferie, kde má být evangelium hlásáno a žito.“

„Vycházet – pokračoval František - znamená nezůstávat lhostejní vůči bídě, válce, násilí v našich městech, vůči opuštěnosti starých lidí, anonymitě tolika lidí, kteří jsou v nouzi a osamocenosti maličkých. Vycházet a netolerovat, že se v našich křesťanských městech nachází tolik dětí, kteří se neumějí pokřižovat. V tom spočívá vycházení. Vycházet znamená být tvůrci pokoje, onoho pokoje, který nám Pán denně dává a který tento svět tolik potřebuje:

„Kéž ve vás Pán rozmnoží nadšení pro misie a učiní z vás všude svědky svojí lásky a svého milosrdenství. A Nejsvětější Panna, Hvězda nové evangelizace, ať vás ochraňuje a posiluje ve svěřeném poslání. Já však musím být také misionářem a prosím vás tedy, abyste se za mne modlili. Ze srdce vám žehnám.“

Končil papež František svoji promluvu k 800 účastníků misijního kongresu italské církve.

Milan Glaser