15.12.2014 

Ježíš působí, abychom byli k lidem milosrdní, ale kdo nestaví na Kristu, v srdci chřadne, tíhne k zevnější rigiditě a v nitru je pokrytcem a oportunistou – řekl papež František v homilii během ranní eucharistie v kapli Domu sv. Marty.

Jádrem papežovy homilie bylo dnešní evangelium (Mt 23.21-27), ve kterém se velekněží a starší lidu ptají Ježíše, jakou mocí koná svoje skutky. „Tato otázka – vysvětloval papež – prozrazuje pokrytectví srdcí těchto lidí, kteří se nezajímali o pravdu. Hledali jen svůj zájem a šli s proudem. »Vyplatí se jít sem, vyplatí se jít tam«.. byli všichni jako korouhvičky. Nekonzistentní. Měli srdce bez konzistence. A tak vyjednávali o všem: vyjednávali o vnitřní svobodě, vyjednávali o víře, vyjednávali o vlasti, o čemkoli kromě zevnějšku. Důležité pro ně bylo, aby z každé situace vyšli dobře. Byli to oportunisté, profitovali ze situací.“

„A přece – pokračoval papež – někdo by mi mohl namítnout: »Ale otče, tito lidé dodržovali zákon. V sobotu neušli víc než sto metrů – nebo nevím, kolik bylo dovoleno – nikdy nepřistupovali ke stolu bez rituálního umývání. Byli to lidé velmi observantní.« - Ano, to je pravda, ale navenek. Byli silní navenek. Byli zasádrováni. Jejich srdce ochablo. Neznali, v co věřili. A proto byl jejich život navenek plně regulovaný, ale srdce kolísalo sem a tam. Srdce bylo chabé, kůže hroší, silná, tvrdá. Ježíš nás naopak učí, že křesťan má mít srdce silné, pevné, a stát na skále, kterou je Kristus, a potom nás učí, jak rozvážně kráčet, tedy způsobu, jak jít. Nevyjednává se však o srdci, nevyjednává se o skále. Skálou je Kristus, bez vyjednávání.“

„Toto je drama pokrytectví těchto lidí. A Ježíš nevyjednával nikdy o svém srdci Otcova Syna, ale byl velice otevřený k lidem a hledal cesty, jak pomoci. Někteří říkali: »Toto se nesmí. Naše disciplína, naše nauka říká, že toto se nesmí!« - říkali: »Proč tvoji učedníci v sobotu trhali za chůze klasy z pole? To nejde!« Byli ve svojí disciplíně rigidní.. »Ne, disciplina musí zůstat nedotčena, je posvátná«.“

Papež František pak připomněl, jak „Pius XII. odňal tíživé břemeno eucharistického půstu“:

„Někteří z vás si na to možná pamatují. Nebylo možné se napít ani kapky vody. Při čištění zubů se nesměla polknout voda. Jako chlapec jsem se zpovídal, protože jsem byl u přijímání, ačkoliv jsem patrně polkl vodu. A když Pius XII. změnil tuto disciplinu, říkali mnozí skandalizovaní farizeové: »To je hereze. Byla dotčena církevní kázeň!«. Pius XII. však viděl potřeby lidí. Když v obdobích horka kněží sloužili tři mše, poslední až odpoledne... »Církevní kázeň!«… A tito farizeové s hroší kůží říkali »to je naše disciplina«... Ježíš o nich však říkal, že měli zkažená srdce. Shnilá, temná srdce.“

„Takové je drama těchto lidí. Ježíš však demaskuje pokrytectví a oportunismus:“

„Náš život se však může stát také takovým. Přiznám se vám, že když někdy vidím takového křesťana či křesťanku s chřadnoucím, nehybným srdcem, které nestojí na skále – na Ježíši – a lpí na tolika vnějších věcech, prosím Pána: »Pane, hoď před něho nějakou slupku od banánu, aby pořádně uklouzl, zastyděl se, že je hříšník a setkal se s Tebou, Spasitelem«. Častokrát nás hřích velice zahanbí a umožní tak setkání s Pánem, který odpouští. Jako oni nemocní, kteří šli za Pánem, aby je uzdravil.“

„Avšak prostí lidé se nepletli, navzdory tomu, co jim říkali učitelé zákona. Lid totiž věděl, měl čich víry,“ poznamenal papež a zakončil homilii modlitbou:

„Prosím Pána o milost, aby naše srdce bylo prosté, zářilo pravdou, kterou nám dává On, a mohli jsme být vlídní, shovívaví, chápaví vůči druhým, mít široké srdce pro lidi a být milosrdní. Nikdy neodsuzovat. Chce-li se ti někoho odsoudit, odsuď sebe, nějaký důvod mít budeš. Prosme Pána o milost, aby nám dal vnitřní světlo, které nás přesvědčí, že skálou je pouze On a ne spousty věcí, které pokládáme za důležité, aby nám On ukazoval cestu, provázel nás po ní, rozšířil nám srdce, aby do nich měly přístup problémy mnohých; aby nám daroval milost, kterou tito lidé neměli: milost cítit, že jsme hříšníky.“

Končil papež František ranní homilii v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.