Rádio Vaticana

Papež: Pokorné srdce dovede litovat, přijmout výtku a důvěřovat v Pána

16.12.2014

Bůh zachraňuje kající srdce. Kdo Bohu nedůvěřuje, stahuje na sebe odsouzení – poznamenal papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Pokora člověka v Božích očích zachraňuje, pýcha jej zahubí. Klíčem je srdce. Pokorné srdce je otevřené, dovede litovat, přijmout výtku a důvěřuje Bohu. Pyšné srdce je zrcadlově opačné: arogantní, uzavřené, nezná zahanbení a je nepřístupné Božímu hlasu. Papež František se zamýšlel nad dnešním čtením z proroka Sofoniáše (3,1-2.9-13) a z Matoušova evangelia (Mt 21,28-32). Oba texty, jak poznamenal, mluví o „soudu“, od něhož záleží spása i zavržení. Prorok Sofoniáš popisuje situaci vzpurného města, ve kterém je však skupina těch, kteří litují svých hříchů. Toto – zdůraznil papež – je Boží lid a vyznačuje se třemi vlastnostmi: pokorou, chudobou a důvěrou v Pána. V tomto městě jsou ovšem také ti, kteří nepřijímají výtku, nedůvěřují v Pána. Je stihne odsouzení.

„Ti nemohou přijmout spásu. Uzavřeli se před spásou. »Uprostřed tebe zanechám lid pokorný a chudý. Budou své útočiště hledat v Hospodinově jménu« (Sof 3,12) po celý život. A tak je tomu dodnes. Svatý Boží lid je pokorný a své bohatství spatřuje v Pánu, důvěřuje v Pána; je to pokorný, chudý lid důvěřující Pánu. Takoví jsou spaseni a taková je cesta církve. Je třeba jít touto cestou, nikoli cestou těch druhých, kteří nenaslouchají Pánovu hlasu, nepřijímají výtku a nedůvěřují v Pána.“

Evangelní scéna podává dva bratry, které otec posílá pracovat na vinici. První odmítne, ale potom lituje a jde. Ten druhý otci přitaká, ale ve skutečnosti jej klame. Ježíš vypráví toto podobenství starším lidu a velekněžím a jasně jim ukazuje, že oni jsou těmi, kdo v Janovi nechtěli slyšet Boží hlas a do nebeského království je předcházejí celníci a nevěstky, protože Janovi uvěřili. „Tentýž skandál, který vyvolalo toto poslední tvrzení - podotkl papež František – zakoušejí takoví křesťané, kteří se považují za »čisté« jenom proto, že chodí na mši a k přijímání. Bůh žádá něco jiného“:

„Pokud tvoje srdce nelituje, pokud nenasloucháš Pánu, nepřijímáš výtku a nedůvěřuješ v Něho, pak tvoje srdce není kajícné. Pokrytci, kteří jsou pohoršeni těmito Ježíšovými slovy o celnících a nevěstkách, za nimiž potom chodili vedeni svými vášněmi či kvůli obchodům, se považují za čisté. A takové Pán nechce.

„Tento soud nám dodává naději - konstatoval dále papež František - jen když máme odvahu otevřít bezvýhradně srdce Bohu a dát mu i seznam svých hříchů.“ Papež pak na dokreslení vyprávěl o jednom světci, který se domníval, že Pánu zcela velkodušně všechno daroval:

„Naslouchal Pánu, ubíral se vždy cestou Jeho vůle, odevzdával se Pánu, a Pán mu jednou řekl: »Jedno jsi mi ještě nedal.« A ten dobrý ubožák odpověděl: »Pane, co jsem ti ještě nedal? Dal jsem ti svůj život, práci pro chudé, práci katechety, toto i tamto...« - »Něco jsi mi ještě nedal.« - »Co Pane?« - »Svoje hříchy.« Až budeme s to říci Pánu: »Tady jsou moje hříchy, Pane. Nepatří tomu či onomu, nýbrž mně. Vezmi si je Ty a já budu spasen«, až toho budeme schopni, budeme oním krásným, pokorným a chudým lidem, který hledá útočiště v Hospodinově jménu. Kéž nás Pán obdaří touto milostí.“

Končil papež František dnešní ranní homilii v Domě sv. Marty.

Milan Glaser