Rádio Vaticana

Zveřejněna závěrečná zpráva apoštolské vizitace ženských řeholí v USA

16.12.2014

V tiskovém středisku byla prezentována Závěrečná zpráva (Final Report) apoštolské vizitace u ženských institutů zasvěceného života ve Spojených státech amerických. Přítomni byli prefekt a sekretář vatikánské Kongregace pro instituty zasvěceného života, kard. João Braz de Aviz a mons. José Rodríguez Carballo. Řeholnice ze Spojených států zastupovaly sestra Mary Donowan, koordinátorka Rady vyšších představených ženských řeholí USA (Council of Major Superiors of Women Religious – CMSWR) a sestra Sharon Holland, předsedkyně Konference představitelek ženských řeholí USA (Leadership Conference of Women Religious – LCWR). Na tiskové konferenci byla přítomna rovněž sestra Mary Clare Millea, představená zmíněné apoštolské vizitace. Jmenované řeholnice se dnes účastnily mše s papežem Františkem v kapli Domu sv. Marty.

Apoštolská vizitace neboli „inspekce“ nařízená roku 2008 vatikánskou Kongregací pro instituty zasvěceného života se konala v USA v letech 2009 – 2012 celkem u 341 institutu a – jak bylo konstatováno na tiskové konferenci – šlo co do rozsahu o „bezprecedentní vizitaci.“ Závěrečná zpráva apoštolské vizitace uznává práci amerických řeholnic zejména v oblasti školství a zdravotnictví a věnuje se tématům teologické formace, komunitního života, modlitby a ústřednímu postavení Krista ve svědectví zasvěceného života. Realisticky vnímá také problémy, jako je např. pokles počtu povolání do ženských řeholí v USA a spíše než na kontroverze poukazuje na soudobé výzvy. Dokument požaduje, aby řeholnice „posílily spolupráci s biskupy a s řeholníky“, k čemuž kardinál Braz de Aviz na tiskové konferenci poznamenal:

„Nemůžeme jistě ignorovat fakt, že apoštolská vizitace byla některými sestrami přijata s pochopením, a stejně tak i rozhodnutí některých institutů částečně nespolupracovat na jejím průběhu. A třebaže to pro nás bylo důvodem k trpkosti, využíváme tuto příležitost, abychom vyjádřili svoji ochotu navázat uctivý a plodný dialog s těmi instituty, které se vizitaci plně nepodrobily. Jde nám o sblížení, jde nám o dialog.“

Brazilský kardinál-prefekt zdůraznil, že vizitace neměla v úmyslu hledat chyby a soudit situace, ale spíše se přiblížit k utrpení a naslouchat těžkostem. Tento přístup bude nadále pokračovat. Na otázky novinářů kardinál Braz de Aviz vysvětlil, že dokument nezachází příliš do podrobností, protože je určen všem řeholnicím, které žijí v různých a často velice odlišných situacích.
Sekretář vatikánské Kongregace pro zasvěcený život, mons. Carballo, vybídnul k sesterskému dialogu, jehož vzorem je navštívení Panny Marie u sestřenice Alžběty, a vyjádřil přání, aby dokument přinesl americkým řeholnicím novou mízu:

„Doufáme a modlíme se, aby reflexe jeho obsahu vedla k rostoucí spolupráci ženských řeholních institutů s pastýři církve, věřícími laiky a s naší Kongregací, napomohla k prohloubení ducha církevního společenství, vedla k účinné revitalizaci jejich života a poslání a k novým povoláním k řeholnímu životu.“

Sestra Millea, která byla představenou apoštolské vizitace, na tiskové konferenci poděkovala Svatému stolci za tuto zkušenost, zejména kardinálovi Braz de Avizovi a arcibiskupovi Carballovi:

„Děkuji za vaše pozvání k pokračujícímu otevírání poctivého vzájemného dialogu s našimi pastýři a s vámi. Kéž se všechno to, co je mezi námi nejisté, přemění na důvěrnou spolupráci a účinné svědectví.“

Sestra Donowan z Rady vyšších představených ženských řeholí USA mimo jiné řekla:

„Pokládáme za prozřetelnostní požehnání tu skutečnost, že Závěrečná zpráva apoštolské vizitace připadá na začátek Roku zasvěceného života vyhlášený papežem Františkem. Tento rok zaměřuje reflektory na řeholní život nejenom v naší zemi, ale na celé zeměkouli a nejen pro řeholníky, ale pro celou církev.

Apoštolská vizitace v USA zahrnovala přibližně 50 tisíc řeholnic, jejichž průměrný věk je vyšší 70 let. Pro srovnání: v šedesátých letech působilo v USA 125 tisíc řeholnic. Apoštolskou vizitaci vyvolala svými veřejně vyjadřovanými postoji tzv. Konference představitelek (leadership) ženských řeholí (LCWR), která se neskládá z představených, nýbrž z reprezentantek těchto řeholí, a tvoří ji přibližně 1500 sester. Jejich stále autonomnější vystupování i na věroučném poli vzbudilo kritiku biskupské konference USA a vedlo k vatikánské „inspekci“.

Milan Glaser