Rádio Vaticana

Kdo páchá zlo, nenávidí mír

4.1.2015

Promluva papeže Františka před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Svatý Jan říká v evangeliu, které jsme dnes četli: „V něm byl život a život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět“ (Jan 1,4.9). Lidé často mluví o světle, ale často dávají přednost klamnému klidu temnoty. Mluvíme hodně o míru, ale často vedeme války nebo volíme mlčenlivou spoluvinu anebo neděláme pro mír nic konkrétního. Svatý Jan vskutku říká: „Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali“ (Jan 1,11). „Soud pak záleží v tomto: Světlo přišlo na svět, ale lidé měli raději tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Každý totiž kdo páchá zlo, nenávidí světlo a nejde ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny“ (Jan 319-20). Tak praví evangelium svatého Jana. Srdce člověka může odmítnout světlo a mít raději tmu, protože světlo obnažuje zlé skutky člověka. Kdo páchá zlo, nenávidí světlo! Kdo páchá zlo, nenávidí mír!

Před několika dny jsme zahájili nový rok ve jménu Matky Boží slavením Světového dne míru, jehož téma zní „Už ne otroci, ale bratři“. Přál bych si, aby bylo odstraněno vykořisťování člověka člověkem. Toto vykořisťování je sociální metla, která umrtvuje mezilidské vztahy a brání životu společenství prostoupeného úctou, spravedlností a láskou. Každý člověk a každý lid hladoví a žízní po míru; každý člověk a každý lid hladoví a žízní po míru, a proto je nezbytné a naléhavé vytvářet mír!

Mír není jenom absence války, nýbrž stav, ve kterém je člověk v harmonii se sebou, s přírodou a v harmonii s ostatními. Toto je mír. Nicméně umlčet zbraně a uhasit ohniska války, je nezbytná podmínka vykročení na cestu umožňující dosáhnout míru v jeho rozličných aspektech. Myslím na konflikty, jimiž krvácí mnohé regiony planety, na napětí v rodinách a ve společenstvích. Vždyť v tolika rodinách, společenstvích i farních společenstvích probíhá válka! Myslím také na rozjitřené spory v našich městech a našich zemích mezi různými kulturními, etnickými a náboženskými skupinami. Musíme se dobrat přesvědčení, že navzdory každému opačnému zdání je na každé úrovni a v každé situaci vždycky možná svornost. Není budoucnost bez mírových úmyslů a plánů! Není budoucnosti bez míru!

Bůh ve Starém zákoně přislíbil, jak řekl prorok Izaiáš: „Zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit“ (Iz 2,4). To je krásné! Mír je zvěstován narozením Vykupitele jako zvláštní Boží dar: „Na zemi pokoj lidem, ve kterých má Bůh zalíbení“ (Lk 2,14). O tento dar je zapotřebí ustavičně prosit v modlitbě. Vzpomeňme na onen transparent, který tu byl posledně (na Nový rok)... U kořene míru je modlitba! Je nutné o tento dar prosit, a každý den musí být závazně přijímán v těch situacích, ve kterých se nacházíme. Na začátku tohoto nového roku jsme všichni povoláni znovu v srdci zažehnout podnět naděje, kterou mají vyjadřovat konkrétní skutky pokoje. „Nevycházíš s někým dobře?“ – „Usmiř se!“ – „U tebe doma?“ – „Usmiř se!“ – „Ve tvé komunitě?“ – „Usmiř se!“ – „Ve své práci!“ – „Usmiř se!“ – prokazováním skutků pokoje, smíření a bratrství. Každý z nás má konat skutky bratrství vůči bližnímu, zvláště vůči těm, na které dolehly rodinné těžkosti nebo neshody různého druhu. Takovéto malé skutky mají velkou cenu, mohou být zárodky naděje, mohou otevřít cesty a vyhlídky míru.

Prosme nyní Marii, Královnu míru. Ona během svého pozemského života zakusila nemálo těžkostí spojených s každodenními životními námahami. Nikdy však nepřišla o pokoj v srdci, který je plodem důvěřivé odevzdanosti Božímu milosrdenství. Prosme Marii, naši něžnou Matku, aby ukazovala nám i celému světu bezpečnou cestu lásky a pokoje.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV