30.1.2015 

Křesťan v sobě má neustále střežit „památku“ svého prvního setkání s Kristem a naději v Něho, která jej v životě posunuje dál odvahou víry – připomněl papež František během kázání při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Kdo si nepamatuje „dny první lásky“, nemiluje doopravdy. Křesťan, který si nepamatuje své první setkání s Ježíšem, je člověkem vyprázdněným, duchovně netečným, tedy vlažným. Papež svoji homilii stavěl zejména na první větě z dnešního čtení listu Židům (10,32-39), jehož autor vybízí: »vzpomeňte na minulé doby, kdy se vám dostalo světla«. Zvláště „den setkání s Ježíšem nesmí být nikdy zapomenut – komentoval František – protože je to den velké radosti a ochoty konat velké věci. A spolu s touto památkou nikdy neztrácet odvahu prvopočátků, nadšení a smělost, jež se rodí z první lásky:

„Tato památka je velmi důležitá pro připomenutí obdržené milosti, protože pokud vyhostíme nadšení, které vychází z památky na první lásku, nastane křesťanům veliké nebezpečí vlažnosti. Stanou se vlažnými křesťany. Zastaví se, jsou sice křesťany, ale postrádají památku první lásky. Ztratili nadšení a ztratili také trpělivost, ono »tolerování« životních událostí v duchu Ježíšovy lásky, »tolerování«, »nesení« těžkostí na svých bedrech... Ubozí vlažní křesťané. Jsou ve vážném nebezpečí.“

V souvislosti s vlažnými křesťany poukázal papež František na dva pronikavé a zároveň na pohled nemilé obrazy. První použil Petr, když mluvil o „psu, který se vrací k tomu, co vydávil“. Druhý obraz načrtnul Ježíš popisem člověka, který se rozhodl následovat evangelium a zřekl se ďábla, ale ten se pak vrací s dalšími démony. A pokud člověk nebdí u svých dveří, vstupují dovnitř, zmocní se jeho příbytku a jeho situace je horší než byla předtím. Je to jako návrat k vyzvracenému zlu, pokračoval papež:

„Křesťan má dva parametry: paměť a naději. Je třeba se upamatovávat, abychom neztratili onu krásnou zkušenost první lásky, která sytí naději. Někdy naděje potemní, ale vede dál. Věří a jde, protože ví, že naděje neklame, a nachází Ježíše. Tyto dva parametry představují rámec, ve kterém můžeme střežit spásu spravedlivých, která přichází od Pána.“

„Spása – řekl dále papež s odkazem na dnešní evangelium (Mk 4,26-34) je jako nejmenší hořčičné zrnko, které je zaseto, vzejde a přerůstá všechny ostatní rostliny.“

„Jsou politováníhodní a poškozují srdce mnohých křesťanů mnozí takovíto polovičatí křesťané, kteří sešli z cesty k setkání s Ježíšem, třebaže u setkání s Ježíšem začali; z cesty, na níž přišli o památku první lásky a nemají tak naději.“

„Prosme Pána – vyzval závěrem papež – o milost opatrovat tento dárek, dar spásy.“

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.