31.1.2015 

K zítřejšímu datu se váže nikterak známá, přesto však pozoruhodná událost – před rovnými sto lety nastoupila do práce první řádná laická zaměstnankyně papežského státu. Dějiny žen ve Vatikánu jsou tedy možná delší, než by se předpokládalo. Této neprozkoumané stránce novodobé historie Svatého stolce se věnuje redaktorka německé redakce Vatikánského rozhlasu, Gudrun Sailerová:

”Byla to Římanka, jmenovala se Anna Pezzoliová a začala pracovat 1. února 1915 v tzv. Floreria Apostolica, která pečuje o vatikánský mobiliář, textilie a podobně. Tato žena neměla žádné vzdělání a pracovala jako pomocná síla. Další laické ženské pracovnice nastoupily až jedenáct let po ní jako restaurátorky tapiserií do Vatikánských muzeí. Zajímavý je případ Herminy Speierové (foto), která byla židovka. Pocházela z Frankfurtu nad Mohanem, vystudovala archeologii v Heidelbergu a v Římě pracovala v Německém archeologickém institutu až do propuštění z rasových důvodů. Vybudovala zde fototéku a vedla ji. Tutéž práci zastávala ve Vatikánu, kam nastoupila v roce 1934. Z “křesťanské lásky k bližnímu” ji zaměstnal tehdejší ředitel muzeí, Bartolomeo Nogara. Papež Pius XI. nad ní držel ochrannou ruku, i když v každém případě před kritikou pomohla i její nevšední kvalifikace. Speirová o pět let později konvertovala, přežila nacistické obsazení Říma v jednom ženském klášteře a zůstala pak svému papežskému zaměstnavateli věrná po celý zbytek pracovní kariéry.”

Popisuje Gudrun Sailerová, která osud Herminy Speierové zpracovala také knižně ( Monsignorina. Die deutsche Jüdin Hermine Speier in Vatikan. Aschendorff 2015.).

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.